Pamětní deska na budově bývalé školy, v níž dnes sídlí obecní úřad, informuje, že byla postavena v roce 1867. Zdá se ale, že tehdy vypadala jinak. Dne 6. března 1887 totiž vyhořela od žhavého popela, který si prý učitel skladoval v sudu na půdě. Požár se přenesl i na sousední statek. Škoda byla značná, a tak si obnova vyžádala nové investice. Snad byl původní objekt pouze přízemní, a tak se této příležitosti využilo k nástavbě patra. Bylo to zapotřebí, neboť počet žáků z Holína a přiškolených obcí Prachova, Brad a Rybníčku vzrůstal až na 150. Po této obnově byla škola otevřena v roce 1889.

Výraznou dominantou a údajně též i chloubou místních občanů býval vysoký komín. Stával na pozemku statku významné jičínské osobnosti advokáta JUDr. Františka Lohaře. Postavil jej s přilehlým továrním objektem podnikatel Heřman Sikmund, jenž vlastnil původně tiskárnu na papírové zboží v kartouzské věznici. V roce 1881 tam s ním ale erár ukončil smlouvu, a tak pokračování výroby po dohodě s Lohařem přenesl do Holína. Valně se mu ale nedařilo, neboť již počátkem roku 1883 skončil v konkurzu. Továrna pak několik let zela prázdnotou a hrozil jí zánik. V roce 1888 nabídl dr. Lohařovi začínající jičínský továrník Knotek odkoupení a rozebrání komína. Z cihel si chtěl postavit svůj tovární objekt u jičínského nádraží. K dohodě ale nakonec nedošlo. Komín tak byl zachráněn, ale zadýmal si až koncem roku 1896, kdy si továrnu pronajal strojník Jan Mendík, jenž si zde zřídil výrobu velocipedů všeho druhu. Nebyl bez zkušeností, neboť několik let pobýval v Americe, kde byl mimo jiné v české komunitě znám jako cvičitel sokolských jednot. Ale ani on zde dlouho nevydržel a v roce 1899 přenesl svou výrobu do Jičína do objektů poblíž Svatováclavských lázní.

Po těchto nezdarech s pronájmy továrny se majitel, nyní již syn JUDr. Jaroslav Lohař (otec František zemřel v roce 1897), rozhodl vést ji ve vlastní režii. Zavedl v ní, jak oznamuje popisek na pohlednici ze samého počátku 20. století, výrobu asfaltové lepenky. Ta byla jenom jedním, i když asi nejdůležitějším a nejznámějším jejím produktem. Vyráběl v ní ale také izolační desky, dřevitý cement, dehtové nátěry na střechy, asfalt, dehtové laky, mazadla na vozy a strojní oleje. Sortiment to byl v této době bouřlivého hospodářského vývoje potřebný a žádaný, a tak se zde tato výroba udržela po řadu let. JUDr. Jaroslav Lohař zemřel v roce 1919, ale ještě o rok později se objevuje v tisku inzerát propagující výrobky od První jičínské továrny na asfaltovou lepenku Dr. Jaroslava Lohaře v Holíně u Jičína. Karel Čermák