Obyčej shazování kozla býval oblíbenou kratochvílí našich předků po celá staletí. Odehrával se na svátek apoštolů sv. Filipa a Jakuba Menšího, který připadal na 1. května. Představoval jakousi lidovou transformaci tragické smrti sv. Jakuba, jenž jako věrný Kristův žák šířil jeho učení. Dostal se tím do střetu s jeruzalémskými farizeji a zákonodárci. Byl obžalován z rušení míru a svádění lidí, a protože své učení neodvolal, byl vyveden na terasu chrámu, svržen z ní a na zemi ukamenován. V lidovém podání představoval trestaného apoštola kozel, jenž byl ověnčen a za posměchu voděn po obci. Pak byl vyveden pokud možno do nějakého vyššího objektu a odtud, obvykle z vikýře, svržen dolů, kde jej řezník zapíchl. Jeho krvi se přičítala léčivá moc.

V malé obci Pařezská Lhota měli jen přízemní domky, a tak svůj zvyk přesunuli na blízkou skálu se zbytky hradu Pařezu. Organizoval to tam jakýsi Honza Krejčíků, než byl tento drsný zvyk koncem 60. let 19. století zakázán. Turisté, kteří se v těchto místech začali objevovat až koncem století, tedy již byli této podívané ušetřeni. I na Troskách se prý tato tradiční každoroční akce konávala. Karel Čermák