Na výborové schůzi tehdy samostatného turistického klubu v Sobotce v roce 1912 přednesl jeho člen a stávající starosta města Gustav Maštálka návrh, aby u Stéblovic na zalesněném hřbetu s nejvyšším místem zvaným Hůra byla postavena na podporu zdejšího turistického ruchu rozhledna či nějaké podobné zařízení. V nastalé diskusi byla zmiňována i některá jiná vhodná místa jako vrch Čakan u Markvartic aj. Převážil ale návrh Maštálkův, neboť z takové rozhledny by se otvíral pohled nejen do Českého ráje, ale za příznivého počasí až na Krkonoše.

Pro tento účel byl založen Fond na zbudování rozhledny na Stéblovicích, jenž se ujal shromažďování finančních prostředků formou sbírek. V důsledku první světové války se jeho činnost utlumila, ale hned po ní sobotečtí turisté, nyní již začleněni do celostátní organizace jako odbor Klubu československých turistů, svůj záměr oživili. Snad ve snaze, aby tento projekt zůstal ryze domácí záležitostí, byla dosud vybraná částka převedena do správy města a v roce 1925 byl pod jeho ochranu převeden i Fond. Částka na kontě u zdejší Městské spořitelny nestoupala ale nijak závratně a na konci roku 1932 činila jen něco přes sedm tisíc korun. Zaujetí pro realizaci akce zdá se s postupujícím časem ochabovalo. Poslední zachycená zpráva z roku 1936 hovoří o vybrané částce jen o tisíc korun vyšší. Za druhé světové války nebylo na stavbu rozhledny ani pomyšlení a vlastně ani doba po ní pro tento záměr příznivá nebyla. Zprvu s nadšením přijatá myšlenka tedy časem vyzněla do ztracena.

Přesto se ale v nedávné době přesně v těchto místech takový výškový objekt postavil. Jednalo se ale o vysílač mobilního operátora bez možnosti jeho zpřístupnění turistům. Avšak položme si otázku: Bylo vůbec zapotřebí plánovat u Stéblovic stavbu rozhledny? Což není i pohled ze silnice směřující z obce do Mladějova, jenž otvírá panorama Českého ráje s Troskami uprostřed, dostatečně fascinující? Karel Čermák

zobrazit Stéblovice na mapy.cz