Jméno spisovatele Josefa Barkmana (1911-1980) je dnes v širší veřejnosti neznámé. Ostatně není divu, vždyť mu z jeho básní, povídek a divadelních her nevyšla samostatně žádná knížka. Byl synem rolníka a i on sám strávil v rodných Dobšicích celý život prací v zemědělství. Jeho osvětové působení se ponejprv projevilo v druhé polovině 30. let, kdy se zapojil do činnosti Okresního sdružení republikánského dorostu ve funkci kulturního referenta.

Na Sobotecku se v té době proslavil jako autor dramatických her. Barkmanova prvotina "Přeháňky", čerpající z venkovského prostředí, měla premiéru v soboteckém divadle dne 28. listopadu 1937 v režii místního učitele Václava Frýby. Měla úspěch, a tak o ni projevily zájem i okolní ochotnické spolky. Do konce roku se hrála ještě v Domousnicích, Markvarticích, Mladějově a Přepeřích a v březnu 1938 v Sukoradech. O tři roky později nabídl k provedení druhou hru, kterou nazval "Létavice". Pro její napsání se nechal inspirovat životem krajana Josefa Vendelína Sokola, rodáka z Března u Mladé Boleslavi, jenž jako houslista a hudební skladatel působil 17 let v ruském Petrohradu. I tato hra měla svou premiéru v Sobotce dne 1. května 1940. Poté se Josef Barkman jako dramatik odmlčel, v kulturní a osvětové činnosti ale nadále pokračoval. V padesátých letech se bez úspěchu pokoušel vydat básnickou sbírku "Sedmikrásky" a drama ve verších "Chléb této země". Naposledy se prezentoval ve sborníku krajových autorů "Polní květy", jenž vyšel v Liberci v roce 1958. Otiskli mu v něm dva básnické příspěvky. Jeho práce tedy zůstaly v rukopisech, jsou však uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Karel Čermák

zobrazit Dobšice na mapy.cz