Stavba jednotřídní školy se studnou byla v Rovni zadána veřejnou dražbou v samém závěru roku 1881. Místní školní rada podala o tom informaci formou inzerátu v celostátních Národních listech. Ještě zajímavější je fakt, že na ni poskytl dar sám císař František Josef I. Stavělo se rychle, a tak již 17. září příštího roku mohlo dojít k jejímu slavnostnímu otevření. Předcházely tomu církevní obřady v mladějovském kostele a pak se průvod, v němž byl přítomen i majitel velkostatku Gustav Pabstmann, vydal do Rovně, kde mladějovský farář školu vysvětil. Děti dostaly na památku drobné dárky.

O deset let později učil na této škole Čeněk Kalandra, jenž je dnes znám spíše jako velmi plodný spisovatel. Vystřídal několik učitelských štací na Jičínsku, ale tento pobyt ho nejvíce přiblížil k Českému ráji, čehož využil k jeho důkladnému prozkoumání. Turistika se v těchto letech teprve probouzela a on tak byl jedním z prvních, kdo formou cestopisů mohl přispět k jeho propagaci. Napsal dva. První vyšel v roce 1890 pod názvem "Z výletů po Jičínsku", autor obsahově čerpal patrně ze zážitků z doby svých studií v Jičíně. Ten druhý "Na prahu českého ráje" (tehdy psáno ještě s malým "č") ovšem prokazatelně napsal v roveňské škole. Informoval o tomto svém rukopisu počátkem roku 1891 v učitelském časopisu "Posel z Budče" s dovětkem, že hledá pro něj nakladatele. Nebylo to zřejmě tak snadné, neboť kniha vyšla až v roce 1894 v karlínském nakladatelství M. Knappa.

Kalandra napsal tyto své cestopisné obrázky jako setkání místního pana Dubského, jenž svého přítele pana Slezáka pozval, aby jej provedl v několika dnech Českým rájem. Že jejich výchozí základnou byla právě Roveň se dozvídáme hned na první stránce: "Kam tedy nejdřív?" tázal se pan Slezák, zavítavší o prázdninách na krátkou návštěvu na Roveň. "Věru, ani sám nevím," odtušil pan Dubský, uvažuje otázku přítelovu. "Krajina zdejší jest vzácnými krásami přírodními tak bohata, že jest nesnadno dáti přednosť kterékoliv vycházce". Karel Čermák

zobrazit Roveň na mapy.cz