Kostel Nalezení sv. Kříže má gotické jádro, ale jeho loď pochází až z počátku 18. století, tedy z doby baroka. Od druhé poloviny tohoto století se v jeho prostorách konávaly slavné pouti, vždy první neděli po svátku Nalezení sv. Kříže, jenž připadal na 3. května. Předmětem úcty byla vzácná soška Panny Marie s Jezulátkem z konce 15. století. Po obřadech zamířili poutníci před kostel do stromořadí lip, jež zde bylo vysazeno v roce 1848 pro připomenutí zrušení roboty. Z celkového počtu padesáti těchto stromů se do současnosti dochovalo jen několik původních exemplářů. Pod lipami měli trhovci postaveny své stánky s cukrovinkami, svatými obrázky apod. Menší slavnosti se zde konávaly ještě 12. září na jméno Panny Marie, při nichž sobotečtí živnostníci v procesí nosívali na nosítkách skvostně okrášlenou sošku sv. Anny. Nepřívěčtí jim chodili naproti s podobnou. Tato procesí zanikla někdy kolem roku 1890. Ale i hlavní pouť už v této době postupně pozbývala své slávy. Zpravodaj si v roce 1912 postěžoval, že byla dosti chudá, když napočítal pouze šest bud perníkářů. Zdá se ale, že upadaly i duchovní obřady. Někdy v téže době kaplan Chromý, jenž vedl procesí ze Sobotky, tak spěchal, že mu ostatní sotva stačili, a také modlitby v kostele vyloženě odbyl. Důvod byl prozaický; v sakristii měl zaparkovaný motocykl, aby ještě stihl plánovaný odpolední výlet do Českého ráje.

Prvorepublikové období poutím nepřálo, vliv katolické církve stále slábl. Snad toho chtěl využít místní rolník Halbich, který se v roce 1933 pokusil založit v obci novou tradici. Při zabíjačce vyvěsil černý prapor s bílými pruhy na znamení, že zve sousedy k návštěvě a pohoštění. Očekával, že i oni se zachovají podobně. Prapor byl tedy putovní a při jeho vyvěšování se odehrávala menší slavnost spojená s volbou matky praporu.

V posledních letech před válkou pak poutě zcela zanikly a projevilo se to i na chátrání kostela. Nakrátko jim svitla naděje za okupace. Byly obnoveny 5. května 1940 a věřící se při nich skládali na opravy. Zdá se ale, že větší rekonstrukce se kostelu dostalo až koncem 70. let zásluhou místních občanů v akci Z. Stranou pozornosti dlouho zůstávala pozoruhodná masivní kamenná osmiboká zvonice z druhé poloviny 18. století stojící za ním. Na přelomu tisíciletí již vykazovala značné statické poruchy a zachránit se ji podařilo až na poslední chvíli. Obě stavby nyní zvnějšku působí zachovalým dojmem, interiér kostela ale utrpěl doslova fatální ztráty. Dne 22. dubna 1991 byla zcizena uctívaná gotická soška Panny Marie a po další krádeži 3. srpna 1994 zůstaly v kostele prakticky už jenom holé zdi. Karel Čermák

zobrazit Nepřívěc na mapy.cz