Dne 24. května 1995 schválila vláda České republiky nařízení o prohlášení památkových rezervací vesnického typu, do něhož bylo zahrnuto na šedesát obcí. Nechyběl mezi nimi ani Vesec u Sobotky. Dalo by se říci konečně, neboť o existenci jednoho z nejkrásnějších a nejhodnotnějších souborů lidové architektury Českého ráje se vědělo mezi zasvěcenci již dávno předtím. Ještě za časů Rakousko-Uherska přinášely odsud naše obrázkové časopisy reprodukce fotografií patrových roubených staveb s pavlačí tzv. soboteckého typu. Kromě turistů se Vesec stal vyhledávaným místem především pro umělce, kteří se tak nejvíce zasloužili o to, že se obec dostala do širšího povědomí naší veřejnosti. Velkou oblibu si získala zejména u filmařů, kteří se v tomto autentickém prostředí mohli obejít bez nákladného stavění kulis. Jako první sem patrně zavítal v roce 1948 se svými spolupracovníky režisér K. M. Walló, aby zde natočil filmovou adaptaci divadelní hry Fráni Šrámka Léto. Bylo takříkajíc povinností realizovat tento film v kraji tak důvěrně spjatém se spisovatelovým jménem a i samotný Vesec Šrámek bezpochyby velmi dobře znal.

Dříve než filmaři objevovali idylické partie těchto míst výtvarní umělci, jak o tom svědčí i tato reprodukce grafika Jaroslava Skrbka. V roce 1919 Akademická čtenářská jednota v Jičíně vydala soubor deseti pohlednic jeho perokreseb s motivy z Jičína a jeho okolí. Jako zástupce lidové architektury si vybral právě roubenku z Vesce. "Šimůnkův statek u Kosti", připsal si ke kresbě a my ji tak můžeme bezpečně identifikovat. Jedná se o statek čp. 15 a najdeme jej hned při vjezdu do obce po pravé straně. Podobných patrových pavlačových domů se v obci nachází několik, tento je ale díky volnému prostranství před ním nejlépe viditelný a není tedy divu, že umělci padl do oka. My jenom s uspokojením můžeme dodat, že se do současnosti dochoval takřka v nezměněném stavu. Nepochybně k tomu přispěl fakt, že v něm i dnes bydlí potomci téže rodiny a paní Marie Šimůnková je dlouholetou kronikářkou obce.

Zasloužilým místním kronikářem býval i Josef Taneček z čp. 8. Jeho usedlost byla o hodně skromnější, zato ale nám fotografický záběr věrně dokumentuje, jak to ve Vesci na návsi před sto lety opravdu vypadalo. Přední roubená část se do našich dnů nedochovala. Karel Čermák

zobrazit Vesec na mapy.cz