Jičínsko na pohlednicích. Vesec u Sobotky: jedinečný soubor lidové architektury
20. 09. 2021 Historie foto: 2 « zpět
Dne 24. května 1995 schválila vláda České republiky nařízení o prohlášení památkových rezervací vesnického typu, do něhož bylo zahrnuto na šedesát obcí. Nechyběl mezi nimi ani Vesec u Sobotky. Dalo by se říci konečně, neboť o existenci jednoho z nejkrásnějších a nejhodnotnějších souborů lidové architektury Českého ráje se vědělo mezi zasvěcenci již dávno předtím. Ještě za časů Rakousko-Uherska přinášely odsud naše obrázkové časopisy reprodukce fotografií patrových roubených staveb s pavlačí tzv. soboteckého typu. Kromě turistů se Vesec stal vyhledávaným místem především pro umělce, kteří se tak nejvíce zasloužili o to, že se obec dostala do širšího povědomí naší veřejnosti. Velkou oblibu si získala zejména u filmařů, kteří se v tomto autentickém prostředí mohli obejít bez nákladného stavění kulis. Jako první sem patrně zavítal v roce 1948 se svými spolupracovníky režisér K. M. Walló, aby zde natočil filmovou adaptaci divadelní hry Fráni Šrámka Léto. Bylo takříkajíc povinností realizovat tento film v kraji tak důvěrně spjatém se spisovatelovým jménem a i samotný Vesec Šrámek bezpochyby velmi dobře znal.
Dříve než filmaři objevovali idylické partie těchto míst výtvarní umělci, jak o tom svědčí i tato reprodukce grafika Jaroslava Skrbka. V roce 1919 Akademická čtenářská jednota v Jičíně vydala soubor deseti pohlednic jeho perokreseb s motivy z Jičína a jeho okolí. Jako zástupce lidové architektury si vybral právě roubenku z Vesce. "Šimůnkův statek u Kosti", připsal si ke kresbě a my ji tak můžeme bezpečně identifikovat. Jedná se o statek čp. 15 a najdeme jej hned při vjezdu do obce po pravé straně. Podobných patrových pavlačových domů se v obci nachází několik, tento je ale díky volnému prostranství před ním nejlépe viditelný a není tedy divu, že umělci padl do oka. My jenom s uspokojením můžeme dodat, že se do současnosti dochoval takřka v nezměněném stavu. Nepochybně k tomu přispěl fakt, že v něm i dnes bydlí potomci téže rodiny a paní Marie Šimůnková je dlouholetou kronikářkou obce.
Zasloužilým místním kronikářem býval i Josef Taneček z čp. 8. Jeho usedlost byla o hodně skromnější, zato ale nám fotografický záběr věrně dokumentuje, jak to ve Vesci na návsi před sto lety opravdu vypadalo. Přední roubená část se do našich dnů nedochovala. Karel Čermák