Na počátku 20. století byl nejvýraznější postavou v obci Matěj Balák, jenž ve svém domě čp. 5 při samém vjezdu do Staňkovy Lhoty od Jičína provozoval zájezdní hostinec. Na prvním záběru pohlednice z něj vidíme vpravo pouze malou část. Byl v obci první zděnou stavbou. V roce 1906 k ní Balák přistavěl tento nový objekt čp. 21, do jehož pravé části přemístil svůj zájezdní hostinec a v levé měl obchod smíšeným zbožím a trafiku. V uvolněném objektu zřídil pilu, jež je v přilehlém areálu v provozu dodnes. Hostinec s obchodem byly později přestavěny na rodinné bydlení.

Patrně tento podnikatel to byl, kdo se v této době nejvíce zasazoval o to, aby se Staňkova Lhota stala samostatnou obcí. Sobotecké obecní zastupitelstvo se tomu ale důrazně bránilo a žádost nedoporučovalo, ačkoliv jičínské okresní zastupitelstvo s ní vyslovilo souhlas. Příznivější situace nastala až v období první republiky, a tak v roce 1921 obec toužebného odloučení přece dosáhla. Ale jen do roku 1960, kdy obě obce opět splynuly nejen správně, ale vlastně i fakticky. Postupná zástavba rodinnými domky podél jičínské silnice způsobila jejich srůst.

Druhý obrázek na pohlednici není příliš zřetelný a je obtížné jej identifikovat. Zřejmě se jedná o rozcestí, na němž z říšské jičínské silnice (vlevo) odbočuje cesta na Rakov. Místo se od té doby značně proměnilo, zejména v souvislosti s přestavbou silnice a obchvatem Sobotky v 80. letech minulého století. Nad křižovatkou pak od 60. let postupně vyrůstal mohutný zemědělský komplex. Karel Čermák

zobrazit Staňkovu Lhotu na mapy.cz