V sobotu 27. května 2000 si jedna rodina z Vidonic na Novopacku naplánovala cyklistický výlet na Kost. Tedy do Sobotky dojeli autem s koly na střeše a teprve odtud pokračovali v jízdě na vlastní pohon. První zastávku učinili u Semtinské lípy, jež v nich vyvolala mohutný obdiv. Poté pokračovali dále ke hradu, když je zaskočila silná bouře spojená s vichrem. Schovali se před ní v jakési stodole a když se přehnala a vysvitlo opět slunce, vraceli se po téže silnici zpět. U semtinského dvora ale narazili na překážku v podobě ležícího kmene lípy, který hasiči rozřezávali motorovými pilami. Naši výletníci se tak stali jedněmi z posledních, kdo viděl lípu ještě na svém místě, a současně jedněmi z prvních, kdo spatřil definitivní zkázu ozdoby krajiny, k níž mělo mnoho občanů z širokého okolí silné citové pouto.

K Semtinské lípě je dochována řada písemných záznamů, v naprosté většině se ale vztahují až k 20. století. Nejstarším patrně bude stručný popis od amatérského archeologa a etnografa Václava Krolmuse z doby kolem poloviny 19. století. Je cenný v tom, že on ještě na místě viděl lípy dvě, tak jak byly vysazeny někdy kolem roku 1730 na ochranu sochy: "Lípy dvě na Boleslavsku nesmírné velikosti a věkosti 4 muži mají jednu co obejmouti. Dvě lípy starobylé nad Vescem ke Kosti vedle silnice. Mezi nimi je soška sv. Jana Nepomuckého; stojí na površí..." Ač tedy obě lípy byly stejného stáří a dle tohoto popisu i stejné velikosti, jedna z nich nevydržela nápor vichru dne 24. srpna 1858. Druhá však prokázala obdivuhodnou odolnost, když svou sousedku přežila téměř o půldruhého století. Její podobu máme zdokumentovanou na řadě fotografií. Tento snímek, jenž vyšel na pohlednici kolem roku 1900, je nejstarší známý a pořídil jej sobotecký fotograf. Strom se na ní zdá být v plné síle a o kráse je zbytečné hovořit. V tomto stavu asi viděl lípu Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, jenž vydal soupis našich památných stromů v roce 1913. Odhad jejího stáří asi 400 let byl přehnaný, ale údaj, že má "nejméně 13 silných samostatných kmenů", vcelku realitě odpovídal. Přestože stav stromu byl tehdy ještě velmi dobrý, správa kosteckého velkostatku jej přece jen z preventivních důvodů nechala v roce 1911 v koruně stáhnout železnými kleštinami.

Semtinská lípa se přirozeně během svého dlouhého života stala svědkem řady událostí a příhod. Uveďme si alespoň jednu méně známou a spíše kuriózní. Dne 21. února 1930 při vojenském cvičení bylo porouchané letadlo D-4 nuceno nouzově přistát v její bezprostřední blízkosti a zastavilo se až o strom, který vyvrátilo. Naštěstí nějaký jiný. Letci zůstali nezraněni, ale letadlo bylo zdemolováno a muselo být rozebráno a poté odvezeno.

Chátrat lípa počala dle záznamů od období druhé světové války. V zimě 1939-40 ji poškodil mráz a způsobil jí roztržení kmene. Přesto ale ještě na pohlednici vydané koncem 60. let vypadá stále důstojně a není na ní patrná prořídlost koruny. K tomu docházelo až od 70. let. Odlomení několika velkých větví se přihodilo krátce po sobě v roce 1971, přičemž jedna z nich shodila z podstavce sochu sv. Jana Nepomuckého. Strom tak ve vztahu k soše již neplnil ochranitelskou, ale naopak ničitelskou roli a po opravě bylo tedy toto cenné barokní dílo sochaře Martina Jelínka přemístěno opodál. I o lípu ochránci přírody od této doby průběžně pečovali, postupnému odumírání stromu již ale nešlo zabránit. Že její konec byl očekáván, dokládá snaha o zasazení její nástupkyně blízko ní. První pokus z roku 1983 se nezdařil, a tak musel být o čtyři roky později zopakován. Po oné výše popsané smutné události se pokusil Vladimír Kunst vypěstovat z odmladků Semtinské lípy novou dceřinou lípu, kterou v roce 2006 zasadil do zdravých kořenů lípy mateřské. Máme tedy nyní možnost sledovat růst dvou nástupnických lipek, jež spolu s torzem lípy původní spoluvytvářejí atraktivní turistickou zastávku i pro současníky. Karel Čermák

zobrazit Semtiny na mapy.cz