Jméno Švorc bývalo ve Skuřině zřejmě dosti frekventované, protože bývá ve zprávách z této obce často zmiňováno. Uveďme si tři podivuhodné až bizarní příklady, v nichž toto jméno hrálo důležitou, ne-li přímo hlavní roli.

Statkář a starosta Skuřiny František Švorc založil v roce 1924 společně se statkářem a obchodníkem Františkem Semeckým z Horního Bousova fond "pro nejnešťastnějšího člověka soboteckého okresu". Až se prý shromáždí dostatečně vysoká částka, rozhodnou o jejím rozdělení. Jak to nakonec s tím fondem dopadlo a kdo se stal tím šťastným nešťastným se bohužel zjistit nepodařilo, neboť už o fondu žádná další zmínka nebyla nalezena.

V létě 1943 se Václav Švorc vydal ze Skuřiny do Jičína, kde si koupil rakev a nastoupil s ní do autobusu. Na vtipkování spolucestujících vážně odpovídal, že se jde sám pohřbít na hřbitov v Markvarticích, kde už leží jeho matka a manželka. Vystoupil si v Samšině a pokračoval pěšky s rakví na zádech přes Příchvoj k Markvarticím. Tam už na něj čekali četníci z Dolního Bousova, kteří se včas o jeho podivném chování dozvěděli. Zatkli ho a dovedli do vazby okresního soudu v Sobotce.

Třetí ze skuřinských Švorců se vyskytuje v případu Františka Horáčka. Zemědělský dělník Horáček trpěl plicní chorobou a poležel si v roce 1930 delší dobu v jičínské nemocnici. Jeho záletná manželka této doby využila ke shánění milenců, které si vodila do bytu. Horáček ji dobře znal, a tak když se z nemocnice vrátil, uhodil na ni, zda mu byla věrnou. Žena se patrně ze strachu ke všemu přiznala a sdělila mu jména všech svých přechodných známostí. Horáček tyto nápadníky obešel a dožadoval se od nich náhrady za používání své manželky, jinak je prý udá četníkům a podá na ně žaloby u soudu. Po svobodném řezníkovi ze Zelenecké Lhoty Václavu Jirků chtěl 200 Kč. Řezník se ho ale nebál, usmlouval to na 90 Kč a ani ty mu nakonec nedal. U Josefa Klabana, na němž vymáhal 510 Kč, ale úspěšný byl. Ten si peníze dokonce vypůjčil a Horáčkovi je donesl. Ženatý rolník Josef Švorc doprovázel paní Horáčkovou v noci až do bytu, když u nich drala peří. I ten dal vymahači 500 Kč a navíc příplatek 60 Kč za příslib, že Horáček stáhne žalobu, kterou ovšem ve skutečnosti nepodal. Originální činnost Františka Horáčka nezůstala utajena a dne 13. května 1930 jej krajský soud v Mladé Boleslavi odsoudil za zločin vydírání na dva měsíce těžkého žaláře a jeden post měsíčně. Karel Čermák

zobrazit Skuřinu na mapy.cz