Ve druhé polovině 19. století se v Čechách hledala ložiska uhlí, nezbytné suroviny pro rozvíjející se průmyslová odvětví. Také Šlikové se o to na svých rozsáhlých pozemkových državách na Jičínsku pokoušeli. Například již v roce 1856 přinesly Pražské noviny povzbudivou zprávu, že u Ostružna bylo odkryto rozsáhlé ložisko hnědého uhlí. Další zprávy již nález nepotvrdily, ale Šlikové ve svém hledání nepolevili.

V roce 1874 nejčtenější český deník Národní listy informoval, že hrabě Ervín Šlik hodlá příští jaro kutat uhlí na "Ličansku u Libuně". Nesrozumitelnou zeměpisnou lokalitu uvedl na pravou míru ve stejné době jičínský Krakonoš když správně napsal, že se jedná o Lično u Libáně. Navíc informaci rozšířil o sdělení, že hrabě se nevzdal pokusů a bude v nich pokračovat. Nějaké neúspěšné sondy tedy tady musely být prováděny již dříve. Znalosti o geologickém složení zemských vrstev byly tehdy samozřejmě nesrovnatelně menší než dnes, ale nezdá se, že by výběr území Šlikové zvolili zcela náhodně. Nějaké odborné expertizy si jistě nechali vypracovat a nakonec, jak se později ukázalo, Ervín Šlik nebyl od opravdového nálezu daleko. Když počátkem roku 1921 firma Bloch stavěla v Libáni drožďárnu a vrtala pro ni artézskou studni, narazilo se v hloubce téměř 450 metrů na sloj kamenného uhlí o síle asi půldruhého metru. Prvotní nadšení ovšem později zchladili přivolaní odborníci, kteří nález přehodnotili na méně kvalitní lupek. Karel Čermák

zobrazit Lično na mapy.cz