August Sedláček v desátém dílu své monumentální práce Hrady, zámky a tvrze Království českého vydaném v roce 1895 uvedl při popisování zámku Humprecht u Sobotky některé detaily z jeho výstavby, nebyl si ale jist, zda se nevztahují k podobnému Humprechtu, který prý stál u Dolních Rokytňan. I toto území tehdy patřilo ke kosteckému panství Humprechta Černína z Chudenic. Své tvrzení zopakoval i ve svém Místopisném slovníku historickém v roce 1909. Píše o vyvýšenině nad obcí, kde prý také stával takový věžovitý zámeček jako u Sobotky. O místě se zmiňuje též 21. díl Ottova slovníku naučného z roku 1904: "Na návrší zv. Humprecht zbytky po nějaké tvrzi."

Toto dnes zalesněné výšinné místo pár set metrů severně od obce skutečně existuje. Publikované zprávy pochopitelně zaujaly místní zájemce o historii a Josef Javůrek o svých zjištěních napsal v roce 1947 do časopisu Beseda článek. Uvádí v něm, že někdy kolem roku 1820 se na tomto návrší zvaném Humprecht našly oválné základy podobné těm, na nichž byl postaven Humprecht sobotecký. Domníval se, že tento lovecký zámeček byl ale jen dřevěný. Ve staré farní pamětnici nalezl ještě nějakou zmínku o archeologických objevech z té doby, na něž se přišlo při odstraňování valu. Ke stejnému tématu se vztahuje ještě jeden stručný článek ve Zpravodaji Šrámkovy Sobotky z roku 1971. My k těmto zprávám můžeme dodat, že je krajně nepravděpodobné, že by Humprecht Černín současně stavěl dva Humprechty, byť jeden zděný a jeden dřevěný. Nějaká stavební činnost tam snad za Humprechta Černína proběhnout mohla, když místo bylo patrně po něm pojmenováno, ale sotva v takovém rozsahu jako u Sobotky. Vladycké sídlo tam ovšem zjevně stávalo, a tak spíše můžeme hovořit o existenci tvrze než zámku. K tomu připojme ještě vzdálenější doplňkovou informaci, že v obci v čp. 22 došlo v roce 1940 k hromadnému nálezu 84 mincí z přelomu 16. a 17. století. Karel Čermák

zobrazit Dolní Rokytňany na mapy.cz