Jičínsko na pohlednicích. Osenice: pamětní deska s chybou, zasloužilý učitel a výborný hudebník se nikdy nepodepisoval Foerster
13. 01. 2022 Historie foto: 2 « zpět
Dne 29. června 1930 se konala v Osenicích velká slavnost. Zasloužilému učiteli a výbornému hudebníkovi Josefu Förstrovi byla na budově školy odhalena pamětní deska. Působil na ní přesně 50 let. V tomto roce sice neměl žádné výročí, ale nejslavnější člen tohoto rodu, vnuk Josef Bohuslav Foerster, nedávno oslavil 70. narozeniny. Však také na desce měl být původně text: "Hudební sílu jeho rodu zvěčnilo dílo vnukovo." Organizátoři si ale dodatečně uvědomili, že by nebylo vhodné vyzdvihovat pouze toto jméno, když skoro všichni Foerstrové byli vynikajícími hudebníky a upravili text na korektnější: "Tvůrčí síly jeho rodu rozkvetly v dětech a vnucích." Jedné chyby se ale na desce přece dopustili. Připomínaný učitel se nikdy nepodepisoval Foerster, nýbrž Förster. Jména si do nové podoby upravily až následující generace. Pamětní desku zajistil a slavnost uspořádal poněkud překvapivě pěvecký spolek Hlahol z Nymburka a nikoliv pěvecký spolek Smetana z bližšího Jičína, do jehož okresu Osenice správně patřily. Vlastní slavnosti předcházela mše v kostele a průvod obcí. Hlavní řeč přednesl hudební kritik a teoretik dr. František Pala a mezi zúčastněnými byla přítomna řada osobností z Prahy i z regionu. Nenechal si ji ujít ani učitel z podobného hudebního rodu Josef Straka z Drahorazi. Na závěr vystoupil sám Josef Bohuslav Foerster.
Podobná, i když méně okázalá slavnost se konala u školy již 18. července 1926. Tehdy se připomínalo její stoleté výročí a současně příchod učitelského rodu Förstrů do Osenic. Původně se škola nacházela v sousedních a podstatně větších Dětenicích. V roce 1826 ale již svou kapacitou nedostačovala a bylo potřeba ji přístavbou rozšířit. Jednání o přikoupení sousedního pozemku nevedla k cíli a toho využil osenický farář Václav Beránek. Nechtělo se mu chodit učit náboženství do vzdálenější školy, a tak prosadil postavení nové školy v Osenicích pár kroků od své fary. Pořízená nová škola byla na svou dobu komfortní. Ve dvou podlažích byly tři třídy a chodily do ní děti nejen z Dětenic, ale i z okolních vsí a dvorů. Začal na ní učit Ignác Förster, jenž do ní přešel právě z Dětenic, kde již působil 16 let. Avšak již v příštím roce zemřel a převzal ji tudíž jeho syn Josef. Josef Förster měl ze dvou manželství devět dětí, ale jen pět se dožilo dospělého věku. Všichni - dcera a čtyři synové - měli hudební nadání nebo se stali učiteli. Jejich otec jim poskytl důkladnou, ale i přísnou výchovu. Stejně tak si počínal i ve své škole. Byl na své učitelské povolání stavovsky hrdý a snažil se o zvýšení společenské prestiže učitelů a jejich hmotného zabezpečení. Když se po padesáti letech nepřetržité výuky se svou školou loučil, byla na jeho počest dne 3. září 1877 uspořádána slavnost. Bylo mu sice v té době už 73 let, ale jak se ukázalo, měl před sebou ještě patnáct let života a vzhledem ke své vitalitě možná mohl svůj rekordní zápis ještě vylepšit. Z jeho synů se nejvíce proslavil jako výborný pražský varhaník Josef Foerster, jenž se též zasloužil o reformu chrámové hudby. Talentovaný hudební rod pak dosáhl svého vrcholu v osobě jeho syna Josefa Bohuslava Foerstra. Karel Čermák