V sobotu 6. února 1875 vpodvečer jel se saněmi čeledín z Vokšic domů do Bílska o po cestě císařskou silnicí z ochoty sbíral náhodné pocestné, aby jim v nevlídném zimním čase pomohl. Když dojel do Pševsi, měl už čtyři pasažéry. Včetně třiadvacetiletého vojáka Kocourka, jenž cestoval do Kopidlna, aby si tam na faře vyřídil své oddavky, jež se měly konat o dva dny později. Poblíž této vsi káceli dělníci panské topoly. Jeden se vymkl kontrole a přestože varovně volali na projíždějící saně, vozka již nestačil zareagovat. Topol na ně spadl. Všem se podařilo vyváznout, jenom ženicha strom rozdrtil.

Je to až k nevíře, jak nezodpovědně se rodiče někdy chovali, ale podobných zpráv bychom skutečně našli v novinách především v 19. století celou řadu. Nezajištěné střelné zbraně se často nacházely ve světnicích a byly volně dostupné i malým dětem, které si s nimi bez dozoru hrály. Tento případ, jenž se odehrál v Pševsi, je o to víc zarážející, že se stal v rodině hajného Drozna, tedy profesionála, jenž o jejich nebezpečnosti měl vědět nejvíce. Dne 10. října 1885 si jeho sedmiletý syn s nějakou takovou flintou hrál s tříletým chlapcem ze sousedství. Zda úmyslně nebo náhodně vyšla rána, je celkem jedno. Trefil jej do hlavy a hoch byl okamžitě mrtev.

Spořitelní a záložní spolek pro Pševes a okolí byl založen z iniciativy okresního starosty Josefa Koláře v roce 1912, nebo o několik málo let dříve. Vyhradil mu místnosti ve svém nově postaveném hostinci čp. 70 při císařské silnici. Držel nad ním ochrannou ruku a to možná bylo i důvodem, proč kasaři si za jeho života netroufli prostory navštívit. Stalo se to až po jeho smrti. Ohnivzdornou pokladnu vyloupili neznámí pachatelé v noci z 6. na 7. listopadu 1930. Dle jejich počínání šlo o rutinované mistry svého řemesla, ale nalezená hotovost 4939,92 Kč je asi neuspokojila. Spolek to nepoložilo a nadto byl dobře pojištěn. Karel Čermák

zobrazit Pševes na mapy.cz