Spořitelní a záložní spolek pro Budčeves, Nečas a Mlýnec se sídlem v Budčevsi byl založen na podnět poslance Bohumíra Bradáče v roce 1905 a tento přední agrární politik se také zúčastnil jeho ustavující schůze. Jedním z hlavních důvodů, proč tehdy vyvstala nutnost zakládání těchto družstevních peněžních ústavů, byla potřeba velkých investic do regulace vodních toků a melioračních prací. Zdejší spolek například v roce 1909 úvěrem zafinancoval Vodní družstvo pro Běchary a Budčeves.

Vzrušení v záložně nastalo v říjnu 1931, kdy se pokladnu pokusili vyloupit kasaři. Podařilo se jim ji otevřít, ale s nalezenou hotovostí ve výši 107 Kč asi nebyli moc spokojeni. Zahojili se o několik dní později v Ostroměři, odkud si odnesli 8000 Kč.

Postavit si vlastní budovu se usnesla valná hromada záložny dne 28. února 1937. Šlo vlastně o víceúčelový objekt, jehož prostory by mohly používat i obecní úřad, obecní knihovna a pamatováno bylo i na místnost pro hasiče. Stavět se začalo v květnu a hotovo bylo již koncem roku. Hlavní zásluhu na této investici měl řídící učitel Haken, jenž byl pokladníkem záložny. Slavnostním projevem budovu otevřel v neděli 19. prosince 1937. Těmto venkovským peněžním ústavům se v německých obcích říkalo Raiffeisenky, zatímco ty české preferovaly pojmenování Kampelička, i když leccos z těch německých převzaly. Tento nápis se také velkými písmeny skvěl na atice budovy a s jistými obtížemi jej lze rozluštit i dnes, i když tam Kampelička již dávno nesídlí. Nyní budova slouží především obecnímu úřadu. Karel Čermák

zobrazit Budčeves na mapy.cz