Tělocvičná jednota Sokol byla v Židovicích založena v roce 1928. Rozhodnutí o postavení sokolovny se učinilo hned vzápětí. Již v dubnu následujícího roku tisk informoval, že peníze na stavbu jsou zajištěny, sváží se materiál a začnou se kopat základy, aby ještě tento rok bylo hotovo. Na venkovské poměry velmi kvalitní projekt zpracoval architekt Čeněk Musil z Jičína a skutečně již na státní svátek dne 28. října 1929 byl do obce pozván náměstek starosty České obce sokolské JUDr. Karel Heller, aby přednesl slavnostní projev k jejímu otevření. Sokolové též získali koncesi k provozování biografu a od Vánoc se již každou neděli a ve svátek v nové budově promítalo.

Tolik tedy strohá řeč čísel a faktů. Na první pohled zaujme, s jakou dynamikou si místní sokolové počínali. Zdejší tělocvična byla vůbec první v širším okolí. Kdo je alespoň trochu obeznámen s dějinami sokolských jednot, dobře ví, že postavení sokolovny pro ně bývalo dlouholetou a jen obtížně realizovatelnou tužbou. A to i ve městech. Například v blízkém Kopidlně byl Sokol založen v roce 1894, avšak na tělocvičnu se tam zmohli až v roce 1932. A v Libáni, kde sokolové cvičili již od roku 1888, si ji postavili teprve v roce 1935, tedy téměř po půl století. Odpověď na otázku, proč to v Židovicích trvalo pouhý jeden rok, je jasná a zřejmá. Zásluhu na tom měl slavný rodák Bohumír Bradáč, jenž si se všemi překážkami dovedl snadno poradit. Vždyť i vlastní objekt sokolovny byl postaven hned vedle jeho rodného statku. Nelze se divit, že židovickým sokolům okolní jednoty záviděly, ba vyskytly se i pomluvy, že tělocvična je jen jakousi prázdnou skořápkou. Sokolové prý v Židovicích ani žádní nejsou a jedná se jen o osobní prezentaci ministra Bradáče. Sokolská jednota ostatně neužívá budovu ani dnes. Nyní v ní sídlí obecní úřad a v roce 1993 byla v její části otevřena Pamětní síň Bohumíra Bradáče, tedy jejího mecenáše. Karel Čermák

zobrazit Židovice na mapy.cz