Po skončení první světové války se sice Češi dočkali zřízení samostatného státu, ale hospodářská situace byla ještě dlouho svízelná. Lidé trpěli akutním nedostatkem základních životních potřeb, zejména potravin. Panovala všeobecná shoda, že to, co se doma vypěstuje, se má také doma spotřebovávat. Brojilo se zejména proti vývozu potravin do oblastí s německým obyvatelstvem, tedy do Sudet. Ale našli se i tací, pro něž byl výhodný obchod důležitější než vlastenectví. Němci totiž za toto nedostatkové zboží velmi dobře platili.

V Kozojedech si nelichotivé označení keťas vysloužil František Chlíbek. Dne 1. prosince 1919 poslal do Liberce devět beden deklarovaných jako jablka, ale když je četníci na nádraží ve Smidarech otevřeli, nalezli v nich mouku, krupici a pražené žito. Druhý den odhalili podobnou jeho zásilku v dalších dvou bednách a koši. Chlíbkovi v Kozojedech skutečně vlastnili jedno z největších hospodářství a v obci provozovali i hostinec. O jejich zámožnosti ostatně svědčí i tato pohlednice, kterou si nechali vytisknout. To rozhodně na venkově nebylo obvyklé. Na první pohled je zřejmé, že v jejich statku čp. 21 uprostřed obce vládl blahobyt. Pohlednici poslala A. Chlíbková a v textu si domlouvala ušití šatů u dámské krejčové v Rovensku pod Troskami. Karel Čermák

zobrazit Kozojedy na mapy.cz