Katolická církev měla v tomto kraji na počátku 20. století stále ještě silnou pozici a pravidelně odtud několikrát do roka putovala mnohočetná procesí na poutě do Staré Boleslavi a na Sv. Horu u Příbrami. Byl to tedy od místních občanů se starostou Václavem Sehnalem v čele troufalý nápad postavit v Kozojedech pomník mistru Janu Husovi. Již dříve si tu památný den Husova upálení připomínali tichou slavností. V tisku proběhly výzvy, aby i okolní obce tento záměr podpořily. Dalo se očekávat, že klerikální tisk proti nim zaútočí. Jeho stěžejním argumentem bylo poukazování na historickou událost, jak Jan Žižka, jenž po bitvě na vrchu Gothardu u Hořic v roce 1423 tudy se svým vojskem táhl, pobořil kozojedskou tvrz a na šedesát jejich obránců nechal upálit. Nákladný pomník je prý vyhazováním peněz zvláště nyní, když byl kraj postižen lijáky a krupobitím, jež poničily úrodu.

Kozojedští občané ale trvali na svém záměru a objednali pomník u vojického sochaře Aloise Khuna ml., jenž zhotovil takřka identickou kopii své předchozí práce v Benešově u Semil. Snad se tím ušetřilo na nákladech. Přes pět metrů vysoký pomník měl jen trochu pozměněný podstavec s nápisy "Pravda vítězí" a "Mistře velebný, Tvým živým pomníkem nechť je národ celý!" Klerikálně orientovaným kruhům se nejen nezdařilo zabránit jeho vztyčení, ale ani slavnosti odhalení. A to přesto, že si ženy v kostele vyslechly kázání kněží, že každý muž, jenž ctí mistra Jana Husa, je odpadlík a zaslouží smrt. Nezabraly ani tendenční brožury, jež chrlila královéhradecká biskupská tiskárna. Organizátorům pomohl novobydžovský okresní výbor, jenž se stal protektorem slavnosti. V neděli 5. července 1903 se shromáždilo v obci na 6000 účastníků především z řad sokolů, hasičů, přijeli i banderisté na koních či např. cyklisté z Volanic a jiné spolky. Po přivítání starostou Sehnalem se ujal slova JUDr. Jan Lachman z Jičína. Za svou procítěnou a promyšlenou slavnostní řeč sklidil bouřlivý potlesk. Po zpěvu "Chorálu národa českého" a převzetí pomníku do péče obce následovala lidová slavnost na zahradě Josefa Pižla a večer koncert kapely J. Kosiny v hostinci Václava Rychtery. Bylo oceňováno, že celá slavnost proběhla bez rušivých momentů, důstojně, ba vzorně.

Husův pomník stojí před čp. 22. Logicky by se dalo usuzovat, že dům vlastnil starosta Václav Sehnal, jenž se o něj nejvíce zasloužil. Ale není tomu tak. Bydlel opodál v čp. 25, jenž ale stojí blízko u silnice a pomník by tak neměl dostatečný odstup. Ten nabízela volná prostranství před několika statky ve středu obce. Proto tam byly umístěny blízko vedle sebe i další umělecké památky - socha Panny Marie Lurdské a pomník padlým v první světové válce. Co do stáří patří kozojedskému Husovu pomníku 7.-8. místo v rámci celých Čech. Přesně v ten samý den se podobný odhaloval i v obci Roztoky u Jilemnice. Karel Čermák

zobrazit Kozojedy na mapy.cz