Jičínsko na pohlednicích. Žeretice: katastrofální požár v roce 1855
06. 09. 2022 Historie foto: 1 « zpět
Na 1. dubna 1855 připadla šestá čili poslední neděle postní doby, po níž měl následovat Pašijový týden. Křesťané si touto nedělí zvanou Květná měli připomínat Kristův vjezd do Jeruzaléma. Občané Žeretic ten den ale s hrůzou pozorovali vpád všemi nenáviděného hosta - červeného kohouta.
Vesnicí se v předchozích dnech potuloval jakýsi šestnáctiletý žebravý mladík z Nové Paky. Několik dní se zdržoval u vdovy Anny K., u níž do 30. března vykonával různé práce. Pak odešel a žebral u jiných, ale onu neděli se opět vrátil a požadoval na vdově zaplacení mzdy. Protože nedostal nic, ze msty vešel do její kůlny a sirkou zapálil slámu. V ten den vál silnější východní vítr a oheň přeskakoval z jedné dřevěné stavby na druhou. Na své cestě prakticky neměl žádnou překážku, neboť dle mapy Stabilního katastru z roku 1842 v celé obci stálo tehdy jen šest nespalných staveb. Ničivému řádění živlu nedokázali občané vzdorovat, a tak jen mohli nakonec sčítat ztráty. Oheň strávil 40 obytných stavení, z nichž jen 17 bylo pojištěno, a 33 stodol. Celková škoda byla vyčíslena na 154 960 zlatých. Z této částky si sotva můžeme učinit představu, jakou katastrofou byla obec postižena, ale z dostupných dobových statistik lze přibližně určit, jak velká část Žeretic lehla popelem. Sommerova topografie Novobydžovského kraje z roku 1835 a Palackého Popis Králowstwí českého z roku 1848 shodně uvádějí, že obec v těchto letech měla 84 popisných čísel a kolem 600 obyvatel. Znamená to tedy, že během onoho osudného dne zmizela prakticky polovina obce. Jednalo se patrně o nejničivější požár vesnického sídla v 19. století v celém jičínském okrese. Jak dokazuje i náš pohlednicový záběr s průhledem obcí, Žeretice mají typickou ulicovou zástavbu. Směřuje od východu k západu, a tak se nabízí úvaha, že při onom východním větru mohla být zasažena jedna řada domů, zatímco ta protější mohla být ušetřena. Pro potvrzení tohoto předpokladu ovšem schází konkrétnější fakta. A jak se s touto událostí vyrovnal ten žebravý tulák? Když viděl tu zkázu, kterou zavinil, došel do Jičína za četníky, kde se jim ke skutku přiznal s tím, že je mu to líto. Karel Čermák