V Žereticích již nějaký čas školu měli, nebyla ale samostatnou. Patřila do školní obce Hradíšťka a měla pouze statut expozitury. Žeretická místní školní rada usilovala o její osamostatnění s logickým zdůvodněním, že jejich obec je podstatně větší než hradíšťská. Zemská školní rada koncem roku 1888 jejich žádost schválila a povolila zřízení samostatné obecné školy o dvou třídách. Také zemský výbor se k ní vyjádřil kladně. Místní školní rada v Hradíšťku se ale nechtěla s odškolením žeretické školy ze svazku své školní obce smířit a odvolala se proti tomuto rozhodnutí k ministerstvu vyučování. I to ale počátkem roku 1890 stížnost zamítlo, a tak po průtazích již nic nestálo v cestě, aby se konečně v Žereticích mohla stavět nová školní budova.

Začalo se v červnu a již za rok, přesně 30. srpna 1891, došlo k jejímu slavnostnímu svěcení. Od nového školního roku se tak v ní již mohlo učit (obrázek nahoře vpravo). Prvním řídícím učitelem na této dvoutřídce se stal Čeněk Kalandra, jenž byl ve své době oblíbeným spisovatelem. Žeretice se tak jeho zásluhou dostaly i do literatury jako místo děje některých povídkových knih, jako například "V dýmu a plamenech" (1896) nebo "Dobré zažití" (1897). Rád podnikal výlety do přírody a v roce 1892 se stal prvním zdejším členem Klubu českých turistů, do jehož klubového časopisu přispíval četnými vlastivědnými články. Kalandra byl všestranně činorodý člověk a obec z toho rozhodně měla značný prospěch. Ve škole často se svými žáky provozoval dětské divadlo, stál u zrodu zdejší Občanské besedy s knihovnou a též místního Spořitelního a záložního spolku. Své působení v obci ukončil v roce 1907, kdy odešel učit do Libáně. Karel Čermák

zobrazit Žeretice na mapy.cz