O kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kostelci jsou dochovány písemné prameny ze 14. století, ale dle novějších výzkumů je možné, že byl založen již v století předchozím. Přestavěn byl ve 3. čtvrtině 16. století a krátce poté se do jeho vnitřních zdí začaly vsazovat náhrobníky s reliéfy postav, erby a epitafy. Dochovalo se pět těchto renesančních náhrobních kamenů z přelomu 16. a 17. století, nejstarší z nich pochází z roku 1592.

Většinu z nich nechali pořídit příslušníci rodu Dobranovských. Tento nepříliš známý vladycký rod v této době již zřejmě nedisponoval velkým jměním, a tudíž jeho členové museli vyhledávat službu u majetnějších šlechtických rodů. Dle textu na epitafu byl alespoň jeden z těchto Dobranovských purkrabím na blízkém hradě Veliši. V té době vlastnil velišské panství Jan Rudolf Trčka z Lípy, jenž jej prodal roku 1605 Jindřichu Matyášovi z Thurnu. Oba se hlásili k protestantské církvi, a tudíž lze předpokládat, že i Dobranovští byli stejného vyznání. Kostel přestal být farním za třicetileté války a stal se filiálním ke kostelu v Kopidlně, později byl přičleněn k faře velišské. Náhrobníky zůstaly na svém místě i po barokní přestavbě v polovině 18. století. Kostel v této malé obci byl tedy málo využíván a stál stranou pozornosti. Tedy až do druhé poloviny 19. století, kdy vzbudil zájem velišského kněze Hynka Knapa. Přestože byl po celou dobu svého působení na velišské faře v letech 1866-1890 pouze kaplanem, stal se výraznou místní osobností s mnoha zásluhami. Byl horlivým katolíkem s tendencemi zasahovat i do politiky. A tak založil v obci nejen Cyrillskou jednotu, ale třeba i katolicko-politickou besedu. Na protestantských náhrobních kamenech v Kostelci shledal "závadné" nápisy, a tak je nechal vyhladit. Kostel nedávno prošel důkladnou opravou, avšak dále není využíván a je uzavřen. Rozsah zásahů do náhrobníků provedených kaplanem Knapem proto nebylo možné blíže zdokumentovat. Karel Čermák

zobrazit Kostelec na mapy.cz