O stavbu jednoduchého jednolodního kostela sv. Matouše v Dolanech se zasloužili v 60. letech 18. století majitelé zdejšího panství Šlikové. Před ním zde snad stála kaple sv. Isidora. A právě těmto svatým byly zasvěceny jediné dva oltáře v kostelní lodi. Pro hlavní oltář sv. Matouše namaloval obraz známý pražský umělec Josef Hellich v roce 1879. Obraz sv. Isidora pro postranní oltář objednal neznámý dárce v Křesťanské akademii v Praze o dva roky později.

Takto nově vyzdobený kostel se ocitl ve vážném nebezpečí v neděli 9. července 1882, kdy se obcí přehnala prudká bouře. Způsobila nezvykle rozsáhlé škody. Polámala nebo vyvrátila z kořenů řadu ovocných stromů, rozmetala pět stavení do základů a další silně poškodila. Z věže kostela strhla báň a odnesla ji prý přes několik domů do vzdálenosti 60 kroků. I když přihlédneme k možnosti, že takovéto novinové zprávy mívaly tendenci k přehánění, přec jen popisované škody jsou zarážející, zvláště když z okolních obcí žádné takové hlášeny nebyly. Hodně napověděly mladoboleslavské noviny Jizeran, jež napsaly, že toto řádění způsobil "rarášek". Nešlo tedy o typickou vichřici, ale o vzdušný vír. Vytváří se tehdy, když vznikají velké teplotní rozdíly mezi prohřátým zemským povrchem a studeným vzduchem. Teplý vzduch z povrchu rychle stoupá vzhůru a vítr jej stáčí do rotace. V průměru mívá jen několik málo metrů a celý jev trvá velmi krátce, třeba jen minutu. Toto vysvětlení dobře vystihuje skutečnost, proč byly tímto přírodním jevem postiženy jenom Dolany. Místní občané se hned po této zkáze pustili do práce a ani ne za dva roky již měli svá stavení opravena. Pouze kostel byl stále ještě bez báně a jako jediný připomínal kolemjdoucím ničivou událost. Karel Čermák

zobrazit Dolany na mapy.cz