Uprostřed první světové války dne 10. února 1917 zemřel v Mnichově na infarkt český malíř a ilustrátor František Hlavatý a také tam byl na předměstí v Dachau pohřben. Právě válka způsobila, že si jeho odchodu nikdo ani zvlášť nepovšiml, přestože býval člověkem společenským a měl mnoho přátel.

Hlavatý se narodil v chyjickém mlýně v roce 1859 a v Jičíně navštěvoval reálku. Výtvarné vlohy si několik let rozvíjel na pražské Akademii, pak přešel do Vídně a nakonec zakotvil v Mnichově, kde strávil více než třicet let. Dobře se tam zavedl jako ilustrátor obrázkových zábavných časopisů. Jeho kresby z prostředí vyšších společenských vrstev ve francouzských nebo německých lázních si získaly takovou oblibu, že se často objevovaly na titulních stránkách "Meggendorfers humoristische Blätter". Vzdáleně připomínaly tvorbu mnohem známějšího Luďka Marolda, jenž byl jeho přítelem. Hlavatý byl dobrosrdečné povahy a zlatého srdce a stal se vůdčí osobností tamní české umělecké kolonie. Zejména nezištně pomáhal všem nově příchozím krajanům překonávat těžké začátky. Proto jej tam v žertu titulovali českým konzulem. Doma jeho umělecká tvorba příliš známá nebyla a jen zřídka mu v našich časopisech, jako například ve Zlaté Praze, otiskli nějakou ilustraci. Přesto Hlavatý styk s domovem po léta udržoval a na léto jezdíval do rodného kraje. Dochovaly se vzpomínky, jak často chodíval do hostince proti kapli sv. Jana Nepomuckého v Bukvici, kde se bavil ve společnosti svého zdejšího přítele Františka Formana a přitom pořizoval kresby různých postaviček. Byly tam k dispozici hostům na prohlížení, ale časem se ovšem poztrácely. Avšak Hlavatý tam v tanečním sále pořídil i portrét velišského vikáře Antonína Nováka, jenž pak visel u něho na faře, portrét místní učitelky, krajinomalbu s pohledem na Bukvici aj. Možná, že se tam v okolí dosud nějaké jeho práce ještě nalézají. Hlavatý si přál vrátit se ke stáru domů, ale bohužel to již nestihl a jeho jméno zůstalo v Čechách širší veřejnosti neznámé. Jeho patrně jedinou posmrtnou výstavku společně s mnichovským kolegou Josefem Mukařovským mu uspořádali v umělecké síni v Hořicích o Vánocích 1922. Karel Čermák

zobrazit Chyjice na mapy.cz

V Chyjicích bývaly mlýny dva; protože si majitelé Hlavatého mlýna zřejmě žádnou pohlednici nevydali, spokojme se s touto konkurenčního mlýna Havířova. K tomu přidáváme 3 Hlavatého kresby, které ve zmíněném časopise vyšly v roce 1901.