Nová Paka - Druhou sobotu v červenci se rakouské lázeňské městečko Bad Goisern proměnilo v bikový středobod Evropy. Jeho ulice a náměstíčka zaplnily přes čtyři tisíce bikerů. Ti před sebou měli šest tras od 22 km až po královskou trať dlouhou 211 km.

S minimálně stejným počtem diváků vytvořili atmosféru uvnitř tohoto malebného městečka nedaleko Hallstattského jezera, která dokazovala, že Salzkammergut Trophy je ojedinělý závod, který v mnoha směrech nemá obdoby. To by jistě potvrdily i stovky Čechů, kteří zde závodili či fandili. Bylo jich zde tolik, že by zde mohla být čeština druhým úředním jazykem. Závodům přála i vymetená obloha a nebylo žádné velké vedro.

Největší pozornost na sebe logicky strhávala královská trať, která měří 211 km a závodníky potrápí až tak trochu masochistickým celkovým převýšením 7050 m. Letos padl na této trati rekord, když Portugalci Luisi Leonu Pintovi (Bicis Esteve) stačilo ke zdolání té obrovské porce kilometrů a výškových metrů pouhých 9 hodin a 53 minut! O necelé 3,5 minuty za ním přijel do cíle český borec, který ví, jak na této trase chutná vítězství - Ondřej Fojtík (X-SPORTS CANNONDALE Koma). Devět minut za vítězem dojel Němec Rupert Palmberger (Centurion VAUDE). Pačák Dan Polman se umístil na vynikajícím 20. místě, když z Čechů se před něj dostal, mimo druhého Ondřeje Fojtíka, pouze Adam Pilcík z Bikestyle v čase 10:50:39 na třináctém místě. Závod dokončila i osmička odvážných žen. Nejrychlejší z nich byla Němka Katja Hentschel s časem 13:41:53. Poslední ženou, která neuvázla v sítích neúprosných časových limitů, byla Češka Věra Procházková. Z našeho regionu jeli i Michal Vlášek z Lomnice (145.) a Aleš Bílek z Jičína (148.) Velmi dobře si vedla Lucka Vlášková z Lomnice, která skončila 3. mezi ženami na trase 76 km.

V cíli Salzkammergut Trophy, ale i celého projektu Austrian Brutal Tour, který Dan Polman v Alpách jel, packý biker hodnotil: "Každý z těch třech závodů má něco do sebe. Ale nejvíce se mi líbila Trophy, a to z mnoha důvodů. Tím nejhlavnějším byla moje rodinka v cíli. Vrátil jsem se do Čech, abych holky naložil a odjel s nimi na dovolenou. Nyní už se můžu poslušně vyvalit na břehu Wolfgangsee. Dalším důvodem je i značný počet Čechů, co sem zavítali. Potkal jsem zde spoustu kámošů, s nimiž se znám ze závodů. Člověk tu je tak nějak doma. Dalším důvodem je pochopitelně i závod sám - atmosféra, úžasná trasa, včetně úžasných výhledů na Dachstein. Perfektní organizace a samozřejmě taky bolest, na kterou se jen tak nezapomíná. Ještě více se však do paměti vryje pocit při průjezdu cílovým obloukem, kterému předcházejí špalíry diváků. I co se týče výsledku, jsem nad míru spokojen. Celkové 20. místo z 650 bikerů ze všech koutů světa, kteří se v pět hodin ráno postavili na start, a čas v cíli 11:12:09 mě samotného potěšily. Takže celý projekt jsem zakončil s úsměvem ve společnosti svých nejbližších při pivku a knedlu, vepřu, zelu! Paráda! A děkuju i všem virtuálním příznivcům, kteří mi díky Facebooku, mailům atd. vyjadřovali podporu. Moc si toho vážím. V rámci svého projektu (je to jen můj výmysl) jsem tak během dvou týdnů zdolal 500 závodních km a více než 20.000 výškových metrů." (bas)