Jičín - Letošní 47. ročník populární fotbalové nereligy okresu Jičín provázely na startu nepříjemné komplikace. Tři dny před začátkem soutěže se odhlásil tým Žeretic pro nedostatek hráčů a udělal organizátorům menší problémy.

Po druhém kole odstoupilo ze soutěže mužstvo Valdic ze stejného důvodu jako Žeretice a to zapříčinilo zeštíhlení soutěže na pouhých osm týmů. Dvoukolový systém každý s každým zůstal zachován, přibyl však bonus v podobě sehrání "finálových utkání" - po odehrání základní části (14 kol) sousedi v tabulce svedli boj o konečné umístění (1. proti 2., 3. proti 4. atd).

Skvěle si vedl především tým Šenkýřů, který ve dvanácti po sobě jdoucích utkáních nenašel přemožitele, navíc neztratil ani bod! V posledních dvou kolech základní části pak tým v oslabených sestavách body "poztrácel", přesto suverénní první flek Šenkýře poslal do finále. Obdrželi nejméně branek, za skvělou defenzivu pak převzal ocenění nejlepší brankář Radek "Šaňo" Drusan.

V souboji o první místo vyzval Šenkýře asi nejfotbalovější tým nereligy - Chomutice. Stejně jako v minulé sezoně vstřelil nejvíce branek, v pohodě si hlídal druhý flek, v optimální pohodě soupeřům z druhé poloviny tabulky "naděloval". Až na jeden případ, viz níže. Zasloužené 2. místo po základní části.

Další velmi kvalitní celek Ronal si i vinou zranění a nekompletního kádru nedělal letos ambice na boj o příčku nejvyšší. Konstantní výkony a výsledky mu vynesly třetí místo, tudíž pozici pro boj o pomyslný bronz.

Na bramborový flek pak spadl loňský vítěz Sport Club, který tak jako nemálo týmů před ním okusil "mistrovskou kocovinu". V určité fázi sezony dokonce hrozila jeho absence v bojích o medaile. Kvalitní a zkušený kádr ale zabral, překvapila však statistika obdržených branek, když skoro vždy nejméně inkasující tým byl v této činnosti až na pátém místě.

Vítězem druhé poloviny tabulky byla Javůrkova louka, jednu chvíli zle proháněla Sport Club. Tradičně se opírala o dobrou defenzivu, všechny soupeře dokázala potrápit. Javoři však malinko zaspali konec soutěže a rozdíl mezi nimi a "horní půlkou" byl nakonec značný.

Drtivý a příjemně překvapivý závěr předvedlo Kopidlno, které vypadalo "na sestup". Senzačně pak vypadá remíza v průběhu soutěže s Chomuticemi, na druhou stranu počet inkasovaných branek byl alarmující. Šestý flek po základní části čekal asi málokdo.

Sedmá Jičíněves předvedla "klasiku". Nejvíce hráčů na soupisce, nejméně ve hře a na lavičce. Nejvíce obdržených gólů, individuální parádní výkonnost a snaha kapitána Martina Dolečka však ani letos nenašly pochopení u většiny spoluhráčů.

Robousy poslední, jak to? Nemají střelce, ofenzivní kometu... Sice zle potrápily v prvním kole Šenkýře, doma sahaly po bodu s Chomuticemi, ale veskrze vyrovnané zápasy prohrály.

Takto ve zkratce proběhlo úvodních 14 kol fotbalové nereligy. Pochvalu, ale "obrovskou", dostali všichni rozhodčí, kteří odvedli nadstandardní práci. Stejně tak potěšil divácký zájem, který leckdy převýšil návštěvnost krajského přeboru v Jičíně. Kvalita některých utkání pak byla, stejně jako loni, hodnocena "výkonností minimálně okresního přeboru, sem tam i spodkem 1. B třídy". A jak to nakonec v "play-off" dopadlo? Co individuality, střelci, stěžejní hráči?

Martin Petrgál opět nejlepším střelcem

Nejjednodušší hodnocení jednotlivců se někdy nazývá "král střelců", kdy góly útočně laděných hráčů lze statisticky spočítat. Nejvíce gólů stejně jako loni nastřílel Martin Petrgál, v posledních čtyřech ročnících si tak "nasadil třetí korunu" pro nejlepšího střelce. V roce 2014 mu ji sebral parádní fotbalista a megatalent Zdeněk Fejfar (tentokrát dělící se o druhé místo), který však není a nebude (škoda pro celý regionální fotbal) zcela zdravotně fit. S ním se na pozici "stříbrné kopačky" prosadil Jiří Vobořil. Celkově se v TOP TEN objevila očekávaná jména, raritou pak bylo 8. místo a devět gólů Ládi Kalendy, který nastoupil k pěti zápasům.

Střelci se počítají jednoduše, ale co další výrazné individuality? Mezi brankáři už byl zmíněn ten NEJ, Radek Drusan zazářil a marně by se hledala jeho výraznější chyba. Obránci? Asi nemá cenu zmiňovat Martina Horčičku, který i přes vleklé potíže se zády prokazoval, že je Pan fotbalista. Zbyněk Bareš či Jiří Volný z Chomutic, oba těžký nadstandard pro nereligu. Tomáš Babák ze Sport Clubu pár utkání vynechal a prostě to "bylo znát", týmu chyběl. Skvěle odehrál sezonu Vráťa Hýča, který většinou dirigoval hru Šenkýřů. Na postu záložníka byl "hodně vidět" Ondřej Štěrba z Ronalu či klasicky Michal Vejvoda (SC). Samostatnou jednotku zastal Jan Zachoval za Javory, jeho přítomnost na hřišti musel vzít na vědomí každý soupeř. No ale jak to vlastně celé dopadlo?

Obrácené pořadí

Jednozápasové "finálové" boje o umístění přinesly neskutečnou statistickou zajímavost. Ve všech čtyřech duelech totiž vyhrály hůře postavené týmy! Mistrem nereligy se stal tým Chomutic, když skvělým výkonem srazil Šenkýře, kteří však podali statečný a vyrovnaný výkon. Konečný bronz pro Sport Club byl pro tento tým odměnou za výborný finiš. Ronal (prohra v duelu o 3. místo) tak bude muset potrénovat a konečně prodat sílu kádru a hráčský potenciál v následujícím roce. Kopidlno si pohrálo s Javory a nakonec se radovalo z výborného pátého místa. Robousy pak daly v rozhodujícím utkání neskutečné 4 góly a obsadily tak 7. místo. Konečné pořadí tedy zní: 1. Chomutice, 2. Šenkýři, 3. Sport Club, 4. Ronal, 5. Kopidlno, 6. Javůrkova louka, 7. Robousy, 8. Jičíněves. (kr)