Jičín - V letní přestávce jsem přijal nabídku trénovat A mužstvo SK Jičín. Vážil jsem si práce, kterou pro SK Jičín odvedl můj předchůdce Mirek Jeník.

Musím přiznat, že než jsme začali pracovat, už jsem měl zápisy jen v kolonce odchodů hráčů (Puš, Kocourek, Míka, Odvárko, Šaroun, Urban), a v kolonce příchodů nic! Dost jsme si v tomto ohledu pomáhali s kolegou Petrem Benešem, který má na starosti B tým. Nemít ho u sebe, tak by se vše vyvíjelo daleko hůře. Seznamoval mě s prostředím a já věděl, že času je v létě velmi málo. Přípravné období proběhlo v domácích podmínkách a účast byla hojná, zapojila se i většina mladíků z mladšího dorostu U17. Proto jsem oba kádry hned přesunul do jedné velké kabiny. Žádné rozdělování do dvou týmů a šaten. V přípravných utkáních jsme zkusili pár potenciálních posil, ale zůstali jen brankář Standa Strýhal (RMSK Cidlina) a Vojta Vladeka (Sokol Vítězná). Stále jsme mysleli na další posílení A týmu. To se bohužel z různých příčin nepovedlo. Zůstali největší srdcaři - z kostry týmu z před 3-4 lety snad pouze kapitán Ulvr a v některých zápasech pomohl Řeháček. Zůstal i Libor Kanaval, který si na konci Jara zlomil kotník, dal se do pořádku a v průběhu této sezony si poranil vaz v koleně. Těm patří dík. Nedalo se nic dělat a museli jsme jít do soutěžního ročníku s hráči, kteří v Jičíně hrají rádi a mají budoucnost před sebou, zapojili se i dorostenci Holer, Matějka, Halász, Fejfar, Štěpánek, Švorc, Louda a další. Po prvních utkáních bylo zjevné, že nás čeká velká bitva a spousta práce. Od toho však se nám říká trenéři. Body jsme nezískávali a čekali na první vlaštovku či odrazový můstek. Do mužstva přišel Pavel Buchvald a moc času na rozkoukání nedostal. Naopak z klubu potají odešli bratři Zajíčkové. Asi nejhůře nám bylo po Libčanech (15:1). Čekali jsme, co to s námi udělá, hlavně s mladíky. Pošle nás to k zemi, nebo se stane opak a z toho bahna vstaneme? Přišel vzestup! Nakoplo nás utkání s Hořicemi, kde jsme otočili nepříznivý vývoj skóre a získali první tři body. Stále mám na paměti vysmívající se slova jejich hráče Rozsévače směrem k nám - jdete do 1. A třídy. Teď si už každý může najít ve výsledcích a tabulce, že odepsaní nejsme a po Hořicích v tabulce nekoukáme, oni naopak koukají na naše záda! Velké plus bylo i to, že jsme postoupili v poháru hejtmana do jarních bojů, paradoxně opět přes Hořice. Nebylo snadné občas zacelit absence hráčů, kteří patří do základní sestavy A týmu. To se projevilo hlavně při utkáních venku. Doma jsme nakonec dokázali porazit ještě Polici nad Metují, Rychnov, Červený Kostelec a v posledním kole i silný tým Kratonohy / Olympia HK. Nakonec tedy končíme na 13. místě s 18 body v těsném kontaktu s mužstvy před námi - na 6. mužstvo tabulky ztrácíme pouze pět bodů. Dařilo se nám překvapivě v ofenzivě, 29 vstřelených branek nás řadí na 7. místo, naopak v obdržených brankách patříme k nejhorším. Standovi Strýhalovi se nepovedla žádná "nula", i když ho od ní někdy dělilo jen několik minut! Nejlepším střelcem týmu se stala 17letá naděje jičínské kopané Vojta Matějka s 9 brankami, který jako jediný nastoupil ve všech 15 mistrovských zápasech. Mužstvo se svým věkovým průměrem 20 let je asi jednoznačně nejmladší v KP. Na hřišti vystupovali hráči slušně, 28 ŽK a žádná ČK jsou toho dokladem. V tabulce domácích zápasů jsme na lichotivém 8. místě, venku naopak úplně poslední s jednou "upracovanou" výhrou s poslední Dobruškou - zde se negativně projevilo, že vždy chyběli dva i více hráčů ze základu.

Teď nesmíme usnout a přežívat z posledních úspěchů. Bez dobré přípravy bychom se rychle vrátili tvrdě na zem. Chceme jít do všeho s pokorou, ale zdravé sebevědomí chceme u našich hráčů pozvednout. Na závěr děkuji všem kolem SK Jičín za podporu. Snad nikdy nikdo nepřišel a byl negativní. Moc děkuji kolegům z realizačního týmu - Petr Beneš je skvělý parťák, dokonce řval z lavičky více než já. Super práci odvádí Jirka Klaban jako vedoucí mužstva. Různé přesuny utkání (až na Libčany) i tréninků jsme vždy s přehledem zvládli díky sekretáři Štěpánu Zemanovi. V rozhlasové "budce" na stadionu kraluje dlouholetý srdcař jičínské kopané Miloš Vejvoda. Děkuji i městu a Sportovním zařízením města Jičín v čele s panem Suchánkem za kvalitní péči o hřiště, kabiny a ostatní prostory stadionu. Obrovský gastronomický servis předvádí v domácích zápasech manželé Zezulkovi. Předseda klubu má podíl na pohodě střelce Vojty Matějky. Potěšilo mě i zapojení legend klubu (Kocour, Báček) do tréninků a pozápasových debat v klubovně. Zvláštní poděkování patří Kubáncovi, Kanymu a Řehymu, kteří "řídí" mladou kabinu. Bez vás všech by to šlo mnohem hůře. Pavel Obermajer