Jičín - Pohnuté osudy dvou desítek lidí, kteří skončili v komunistických lágrech pro mladistvé, mapuje nově otevřená výstava v aule Lepařova gymnázia. Projekt nazvaný Zkouška odvahy - příběhy nezletilých politických vězňů podrobně líčí příběhy studentů, kteří se zapojili do odbojové činnosti několika mládežnických skupin v letech 1948 a 1949.

"Nebili mě, ale nátlak vykonávali tím způsobem, že mi hodili na celu rozmlácenýho chlapa, poštmistra z Proseče Honzu Hartmanna, který schovával lidi už za války. U výslechu zatvrzele mlčel. Estébáci říkali, že kdo má zkušenost z války, je tvrdý a musí se s ním jednat podle toho. Zmlátili ho do bezvědomí a hodili mi ho na celu," vyprávěl loni v srpnu autorům projektu Zkouška odvahy při vzpomínkách na události, které následovaly hned po jeho zatčení a převozu k výslechu do Pardubic, Miloslav Kohout (') z Litomyšle. Nakonec byl odsouzen na dvacet let za zločin velezrady.

Ačkoliv byl v době své odbojové činnosti stále studentem septimy gymnázia, přesáhl 18. rok, a byl proto souzen už jako dospělý. Necelých pět let z dvacetiletého trestu si odpykal v Chrudimi, v uranovém dole Bratrství na Jáchymově, v lágrech XII a Prokop v Horním Slavkově, v Leopoldově a v lágru Bytíz u Příbrami. Na svobodu byl propuštěn v polovině září 1954. Miloslav Kohout není jediný, tvůrci do projektu zařadili i další dívky a chlapce, kteří na rozdíl od svých odsouzených kamarádů dosáhli v době vyšetřování plnoletosti.

"Vycházeli jsme z dokumentů uložených v archivech bezpečnostních složek, a především z osobních výpovědí tehdy pronásledovaných studentů a skautů, které jsme s výjimkou dvou už nežijících pamětníků navštívili," uvedl jeden z hlavních autorů projektu Ondřej Bratinka z Ústavu pro studium totalitních režimů. "Tam, kde byli dostupné i archivní dokumenty, jsme se pokusili o konfrontaci s jejich vzpomínkami. Mimořádně zajímavou zkušeností bylo právě rozebírání osobních vyšetřovacích protokolů přímo s pamětníky, kteří dostali možnost do své téměř šedesát let staré výpovědi nahlédnout."

Výstava sice přibližuje příběhy jen dvou desítek lidí, ale díky osobním vzpomínkám aktérů a citacím z protokolů poměrně barvitě a dostatečně výstižně vykresluje začátek stupňujících se represí a atmosféru strachu a všeobecné nedůvěry na přelomu čtyřicátých a padesátých let a právě odhodlání některých mladých lidí postavit se nově nastolenému komunistickému režimu, který nemilosrdně potlačoval jakoukoliv kritiku.

Přitom celkový počet mladistvých protivících se tehdy novému zákonu na ochranu republiky se podle dostupných pramenů odhaduje na dvě stě odsouzených. Jak u příležitosti zahájení výstavy uvedla bývalá politická vězeňkyně Hana Truncová, v zemi bylo z politických důvodů během procesů na začátku padesátých let odsouzeno téměř čtvrt milionu lidí.

Na výstavě se návštěvníci mohou seznámit s osudy členů skupin Stříteský a spol., "Jánošíci" z Budislavi, dále Odbojové skupiny Jana Masaryka a Zlatá růže a dvěma příběhy z případu Miloslava Choce. Z výsledků bádání Ústavu pro studium totalitních režimů vyplývá, že do jejich aktivit se většinou zapojovali členové národněsocialistické mládeže, Junáka, bývalých organizací Sokola či Orla nebo děti z rodin pronásledovaných živnostníků a zemědělců. Kromě nejčastějšího šíření letáků se pokusili proti režimu bojovat i formou drobných sabotáží nebo zastrašováním předních funkcionářů okresních a místních národních výborů.

U nezletilých, kteří skončili v polepšovnách, nelze sice podle odborníků poměřovat tvrdost trestu s trestnicemi dospělých, ale ani jejich trest nelze zlehčovat.

"A to nejen proto, že vojenský dril, otrocké práce na polích a šikana dozorců existovaly i v makarenkovských ústavech, jak se říkalo kriminálům pro nezletilé. Jako mladiství si odnášeli mnohem menší tresty odnětí svobody, zato ovšem mnohem bolestnější Kainovo znamení. Někteří ztratili přátele, až na výjimky nikdy nevystudovali, někteří se vdávali a ženili s poníženou vděčností, že je vůbec o ně zájem, od mnohých se odvrátili bývalí spolužáci, učitelé i sousedé. Rodinám všech se komunisté mstili. Mnozí doslova museli uprchnout ze svého rodného města, kde nebyli vítáni," upozorňují na úvod projektu Zkouška odvahy jeho autoři. (jn)

Michal Hroza z Ústavu pro studium totalitních režimů a bývalá politická vězeňkyně Hana Truncová z Hořic zahájili v pondělí výstavu Zkouška odvahy - příběhy nezletilých politických vězňů padesátých let v Lepařově gymnáziu. Výstava v gymnáziu potrvá do pond