Lázně Bělohrad - Ambiciózní plán využití chátrajícího barokního zámku, který chce firma Sherydan přestavět za 300 milionů korun na luxusní domov pro seniory, provázejí další komplikace. Záměr ohrožují nejen dohady kolem vlastnictví zámku, ale také vleklé vyjednávání o způsobu jeho přestavby.

"S pracovníky Národního památkového ústavu v Josefově vedeme jednání už několik měsíců a bohužel musím říct, že přístup tohoto úřadu je pro mě zklamáním," říká starosta Bělohradu Pavel Šubr. "Památkáři například hned od počátku zpochybňovali koncepci využití, což jim vůbec nepřísluší. Dokonce dali najevo, že by byli radši, kdyby domov pro seniory vznikl na zelené louce. Ale to je postavené na hlavu, vždyť nám přece nejde o nic jiného než jak zámek rozumně využít a zachránit pro budoucí generace," kroutí nechápavě hlavou starosta.

Radní se tak obávají právě toho, jak dopadnou jednání s památkáři o přestavbě bývalého šlechtického sídla, které už řadu let slouží jako internát učiliště. "Několik let hledáme investora, který zajistí peníze na rekonstrukci a vhodné využití zámku. A teď, když už se konečně našel někdo, kdo nabízí smysluplný projekt, tak to může zase ztroskotat na neochotě památkářů," posteskl si starosta.

Město loni uzavřelo smlouvu s britskou firmou Sherydan a ve spolupráci s ní plánuje založení společnosti Rezidence Lázně Bělohrad, která má zajistit výstavbu a provozování budoucího penzionu pro důchodce. Přestavbu, na niž se firma pokusí získat peníze z Evropské unie, však mohou ohrozit rozdílné pohledy památkářů a investora. Obě strany se vzájemně obviňují z nedostatku vůle přistoupit na kompromis.

"Záměr počítal například s proskleným zastřešením nádvoří, vybudováním průchozí chodby po obvodu prvního patra a dalšími úpravami, které by výrazně přispěly k lepšímu využití zámku," míní starosta, který se odvolává na stanovisko architekta Jana Pešty, který je autorem stavebněhistorického průzkumu zámku a podobné zásahy do objektu prý na rozdíl od památkářů nepovažuje za devastační. "Pan Pešta třeba upozorňuje, že se v přízemí nacházejí historicky cenné klenby, které by měly být zachovány. A investor je ochoten udělat řadu ústupků, ale některé požadavky památkářů jsou přehnané," tvrdí Šubr.

Lenka Nyklová z josefovského pracoviště Národního památkového ústavu ujišťuje, že jejich úřad využití zámku nechce blokovat. Je přesvědčena, že památková péče vyšla v řadě bodů firmě vstříc, ale podle ní není možné dovolit znehodnocení cenných částí objektu.

"Návrh na zřízení rezidenčního bydlení pro seniory je vázán v první řadě požadavkem výrazné obytné kapacity, což je priorita projektu. Požadavek velkého množství ubytovaných a současně prvotřídní zajištění sociálního i provozního zázemí si žádá radikální zásahy do interiéru i exteriéru zámku. Přesto jsme spolu s projektanty od listopadu loňského roku hledali citlivé řešení, které vyhoví požadavkům jednatelů společnosti, současně však v maximální možné míře zachová hodnoty zámku," tvrdí Nyklová.

Z podnětu památkářů se podle ní například podařila většina svislých svodů kanalizace a větrání umístit do stávajících komínů, namísto původně zvažovaného probourávání historických klenutých stropů.

"Původní návrh také řešil vložení výtahu, který je pro bezbariérové řešení budovy nevyhnutelný, do středu reprezentativního schodiště z roku 1883, čímž by došlo k ubourání malovaného stropu nad celým schodištěm a úplné ztrátě monumentálně řešené schodišťové haly. Kdežto přístavbou výtahu k líci dvorní fasády zůstanou historické konstrukce a hodnotný interiér neohroženy. Vhodným architektonickým zpracováním nemusí moderní konstrukce v nádvoří působit rušivě," míní Nyklová. Dalším velkým kompromisem prý bylo také připuštění možnosti půdní vestavby.

Výhrady k památkářům má přesto například i předsedkyně výboru pro kulturu a památkovou péči Královéhradeckého kraje Václava Domšová. "Městu, které chce pro zámek i sousední budovu špýcharu najít využití, rozumím. Zúčastnila jsem se několika jednání a musím říct, že podmínky, které si památkáři kladou, jsou často přehnané, nebo jejich vyjádření dost dobře nechápu. Bělohrad není jediný případ, podobné jednání jsem nedávno absolvovala třeba v Havlovicích ohledně hradu Vízmburk," prohlásila Domšová. "Památkáři se občas snaží věci chránit za každou cenu, ale někdy mám pocit, že postupují proti strategii ministerstva kultury, které na svých internetových stránkách zdůrazňuje, že se památky mají vracet zpátky do života."

Komplikací v Bělohradě se podle starosty Pavla Šubra pokusí možná využít i majitelé jiných zámků. "Ani oni mnohdy nevědí, co s těmito objekty, a někteří se už snaží získat kontakt na Sherydan. Proto se obávám, aby firma neodešla jinam, kde nebude mít takové problémy," líčí Šubr, kterého památkáři zklamali i kvůli špatné administrativě při vyřizování dotace na opravy budovy barokního špýcharu, která patří mezi nejohroženější památky v kraji. (jn)