Jičín - Jičínská radnice i obyvatelé v okolí Zebína si mohou oddechnout. Nepotvrdily se totiž obavy, že bývalá skládka, kterou v těchto místech využívala i sovětská armáda, je časovanou ekologickou bombou. Nedávno ukončené průzkumy neprokázaly akutně hrozící nebezpečí pro spodní vody v blízkosti Jičína ani pár desítek metrů vzdálenou Cidlinu. Při provedení vhodných zásahů by tak měla být skládka do budoucna relativně bezpečná.

Průzkumné práce v hodnotě 4,6 milionu korun financovalo ministerstvo životního prostředí. V nedávných dnech jičínští radní rozhodli, že město nechá zpracovat projekt rekultivace, aby mohlo zažádat o finanční podporu na realizaci.

"Zásadní věc, která z průzkumu vyplývá, je to, že nehrozí bezprostřední ohrožení. Nemusíme se obávat kontaminace Cidliny a okolí, ale samozřejmě skládka není v pořádku a bude potřebovat zásahy. Proto musíme připravit projekt a žádost o dotaci. Akutní nebezpečí ale nehrozí," říká starosta Jičína Martin Puš.

V minulých letech v místě někdejší skládky probíhal průzkum, který loni vrcholil dodatečnými pracemi ministerstva životního prostředí. Na základě těchto analýz bude zpracován projekt, jak se skládkou do budoucnosti naložit.

Podle údajů v archivech šlo o skládku, kam se ukládal jak komunální, tak průmyslový a vojenský odpad sovětské posádky v Jičíně. V minulosti už nechalo město zpracovat posouzení rizik skládky a delší dobu provádí její pravidelný monitoring. Podle výsledků má možnost skládku zabezpečit a zakonzervovat proti možnému úniku, nebo ji odtěžit a odvézt. Dnes už má jasno, že se přikloní ke konzervativnějšímu řešení.

"Skládku monitorujeme od devadesátých let, pravidelně odebíráme vzorky, děláme vrty a rozbory, zda nedochází k vyšší kontaminaci nebezpečnými látkami. V rámci průzkumů bylo provedeno několik desítek dalších vrtů, ale zatím se neprokázala potřeba akutního zásahu," zdůvodňuje vedoucí městského úřadu Peter Bareš, proč město nepřistoupí k radikálnímu odtěžení zeminy. "Analýzy nabízejí tři varianty dalšího postupu, z toho jako optimální vyplynulo neodvážet materiál ze skládky, ale celou skládku překrýt nepropustným materiálem tak, aby nedocházelo při deštích k protékání vody skrz skládku a znečištění spodních vod. Odtěžit a odvážet skládku není reálné, bylo by to příliš nákladné a problém by se jen přesunul jinam," podotýká Bareš.

Podle starosty nepředstavuje skládka sice akutní nebezpečí, přesto její sanace bude vyžadovat desítky milionů korun. Jičín na ni bude muset obstarat peníze z dotací. "Vozila tam odpad armáda, na což nejsou žádné doklady, ale starší lidé, kteří toho byli svědky, si to pamatují. V tomto smyslu je skládka nebezpečná. Pozitivní je, že se nám podařilo přesvědčit ministerstvo životního prostředí, aby financovalo v plné výši alespoň průzkumné práce," říká Puš s tím, že na samotné rekultivaci se bude město zřejmě muset částečně podílet. Z projekční fáze by měl vyplynout způsob, jak budou práce probíhat a na kolik přijdou peněz. "Víme, že na to existuje dotační titul, kam podáme žádost, až budeme mít projekt k dispozici."

Výsledky průzkumů hovoří o tom, že ve skládkovém materiálu byl identifikován jako komunální odpad, tak stavební a průmyslové odpady. Naopak nebyly zjištěny tekuté substráty, oleje nebo autobaterie. Pozitivním zjištěním je také to, že skládka sice obsahuje látky, které mohou způsobit znečištění podzemních vod, nachází se ale několik metrů nad přirozenou úrovní jejich hladiny. Nemůže tak docházet k promývání skládky kolísáním hladiny podzemní vody.

Problémem tak zůstávají pouze dešťové srážky, kterým bude možné čelit překrytím tělesa skládky tak, aby se zabránilo pronikání srážkových vod uloženými odpady. Ještě po dobu pěti let po skončení prací pak má probíhat na skládce a v jejím okolí pravidelné monitorování podzemních a povrchových vod. To může přijít každoročně na sto tisíc korun. (zan)