Holovousy - Spíše mírně podprůměrnou ve srovnání s předchozími roky odhadují zemědělci letošní úrodu ovoce. Očekávají, že se ho v intenzivních sadech sklidí asi 175 tisíc tun. Zatímco jablek, které jsou hlavním tuzemským ovocným druhem, bude letos o něco méně, lepší sklizeň si slibují například pěstitelé meruněk a hrušní.

"Co nás letos hodně mrzí, je skutečnost, že se na řadě míst nepodařilo úrodu včas sklidit a zužitkovat. Velké ztráty, možná největší za posledních deset let, jsou zejména na třešních. Násada plodů na stromech byla velmi dobrá, jenže třešně často popraskaly. Jde o škody v řádu desítek milionů korun," říká předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Pěstitele tento výpadek podle něj mrzí dvojnásob, protože právě o třešně je jako o jednu z mála ovocnářských komodit velký zájem a navíc lze prý u obchodníků vyjednat jejich slušnou cenu.

Podobný osud vinou nezvykle intenzivních a častých přeháněk potkal i první úrodu raných odrůd meruněk, které byly kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám v některých oblastech Moravy znehodnoceny. Na druhou stranu se však právě u meruněk očekává celkově vysoká sklizeň.

Ovocnáři se však letos potýkají nejen s četnými přeháňkami a krupobitím, které jim likvidují úrodu v sadech, ale na jejich odvětví dopadá i pokračující propad světového hospodářství. Zatímco totiž o čerstvé ovoce na stůl mají lidé zájem, průmyslově zpracované ovoce se prodává mnohem hůř. Nižší odbyt tak trápí především producenty višní, druhé nejvýznamnější komodity domácího ovocnářství.

"Úroda višní je sice dlouhodobě průměrná, bohužel se ale potýkáme s menší poptávkou po tomto ovoci, které až na drobné výjimky putuje do konzerváren na zpracování. To je dáno tím, že v loňském roce výrazně poklesl odbyt potravinářských výrobků s vyšším podílem ovoce, které se prodávají za vyšší ceny. Částečně se odbytová krize týká i další druhů ovoce, například rybízu," vysvětluje Ludvík.

Stejně jako u višní a červeného rybízu se letos očekává průměrná sklizeň i u švestek. "Úrodu švestek, jablek a hrušek může ale ještě zásadně ovlivnit další průběh počasí," podotýká Martin Ludvík.

Celková rozloha pěstebních ploch ovoce v Česku meziročně opět poklesla a v současnosti se pohybuje nad hranicí sedmnácti tisíc hektarů.

"Poslední potvrzený údaj - asi 17 800 hektarů - máme z loňského června. Ale třeba ještě v roce 2005 jsme u nás měli přibližně 19 tisíc hektarů ovocnářských ploch. Takže za poslední čtyři roky nám ubylo víc než tisíc hektarů intenzivních sadů. Jde zkrátka o rizikové odvětví, které vyžaduje i poměrně velké investice, na které většina podniků nemá dostatek prostředků. V žádném případě se tedy nedá hovořit o trendu zvětšování ovocnářské výroby, jsme spíše ve fázi stagnace," vysvětluje šéf Ovocnářské unie se sídlem v Holovousích.

Nejrozšířenějším ovocným druhem v České republice co do rozlohy sadů jsou nadále jabloně, které zaujímají plochu přes devět tisíc hektarů, na druhém místě zůstávají višně, jejichž sady se rozkládají na ploše kolem 1880 hektarů. (jn)