Jičín - Dohady kolem způsobu záchrany unikátní lipové aleje ještě neskončily a zastánci razantního zásahu už získali další argument pro včasné zahájení obnovy, která počítá s pokácením skoro třetiny všech stromů. Tím jsou škody, které na chřadnoucím stromořadí napáchala nedávná bouře, po níž zůstaly tři vyvrácené lípy a další čtyři zničené stromy v blízkém Libosadu. Změť popadaných stromů a ulámaných větví je podle ohlasu některých lidí dostatečným varováním.

Jičínský starosta Martin Puš si netroufl odhadnout, nakolik budou mít čerstvě popadané stromy vliv při rozhodování o způsobu obnovy lipové aleje. Ale ani tuto okolnost podle něj nelze opomíjet.

"Nedá se říct, že by to mělo mít přímo vliv, ale v každém případě o tom budeme jednat na nejbližší schůzi rady, na kterou jsou přizváni i pracovníci odboru životního prostředí," řekl Puš.

Na schůzce si chtěli ujasnit právě definitivní postup, jak řešit obnovu stárnoucí a nemocné lipové aleje, která je v této rozloze a délce zcela unikátním prvkem z období raného baroka.

"Možná naše rozhodování bude ovlivněno i tím, co se v poslední době děje. Vzhledem k extrémnímu počasí se vývraty stávají velkým nebezpečím. Vysokým stromům by se měli lidé za silného povětří raději vyhýbat. O to víc, že stav některých poničených stromů byl označen jako dobrý."

Výsledek středečního jednání byl znám až po uzávěrce tohoto čísla, avšak už předem bylo jasné, že odborníci preferují variantu, která počítá s pokácením zhruba třetiny stromů v aleji, ale zároveň přitom vyhoví požadavkům entomologů ohledně ochrany páchníka hnědého, vzácného brouka, který žije v dutinách trouchnivějících stromů.

Jde o variantu, která představuje kompromis hlavně mezi konzervačními požadavky přírodovědců na jedné straně a památkářů na straně druhé. Zatímco jedni chtějí vytvořit odpovídající podmínky pro život vzácného brouka, druzí mají obavu o zachování jedinečné podoby čtyřřadého stromořadí, které nechal v roce 1632 vysázet vévoda Albrecht z Valdštejna.

"Myslím, že nikdo dnes nezpochybňuje význam brouka páchníka, stejně jako nikdo nezpochybňuje historickou, kulturní nebo estetickou hodnotu aleje, ale bezpečnost našich občanů je pro mě přednější," míní Puš.

V současné době tvoří alej 925 stromů, které jsou již třetí či čtvrtou generací lip vysazovaných na stejném místě od 17. století. Část jich je ve velmi špatném stavu, navíc také řada stromů chybí. V první fázi chtějí odborníci pokácet asi třetinu lip. Nová výsadba však bude probíhat i na místech, kde stromy zmizely už v minulých desetiletích. Díky tomu by mělo být vysázeno o téměř 190 kusů dřevin víc, než jich v první fázi má přijít pokácet.

"Při zachování historické kontinuity, sponu dřevin, ale i starých stromů, které slouží jako ekologické niky dalším organismům, tak již v první fázi obnovíme podstatnou část aleje. Tento typ obnovy pak nemusí dále pokračovat okamžitě, pravidelně udržované staré stromy se sníženým těžištěm vydrží i přes přítomnost dutin a houbových chorob na místě celou řadu let. Za předpokladu odpovídající péče by většina stávajících starých stromů měla v aleji vydržet nejméně 50 let," píše se v odborné studii.

Asi největší dohady vyvolává návrh, aby pak kmeny několika pokácených stromů zůstaly ležet přímo v aleji nejméně tři roky, v některých případech mají být ponechány i jako stojící torza, aby larvy páchníka mohly dokončit svůj vývoj. Další vybrané pokácené stromy chtějí entomologové deponovat také na okraji obory v Libosadu.

"V tom, co dosud o obnově aleje na veřejnosti zaznělo, jsou formulace, které obsahují i několik nedorozumění. Radní chci informovat, s čím přesně projekt počítá a že jde o kompromis mezi různými požadavky," uvedla před setkáním Vladimíra Smolíková z oddělení ochrany prostředí a ekologie krajiny.

Existenci páchníka hnědého, který je na takzvaném červeném seznamu kriticky ohrožených druhů, by podle ní měl Jičín využít jako přednost, z níž by se mohl pokusit vytěžit například možnost čerpání evropských dotací.

"Při plánování záchrany aleje je potřeba vycházet z toho, že se nacházíme na významné, evropsky chráněné lokalitě a že nás páchník ovlivňuje. Musíme na něj brát ohled, ale bylo by chybou na něj pohlížet pouze jako na negativum, co nás omezuje, protože podobná lokalita s takovým výskytem tohoto brouka jinde v Evropě není," vysvětluje Smolíková s odkazem na stanovisko entomologů. (jn)