Jičínsko - Zájem o služby knihoven na Jičínsku láme rekordy. Každý rok se zvyšuje počet čtenářů i vypůjčených svazků. Zatímco ještě v nedávné minulosti některé knihovny zápasily téměř o svou existenci a na doplňování knižního fondu dostávaly od měst často spíše zanedbatelné částky,

v současné době se na okrese jen za nákup nových titulů ročně utratí kolem půldruhého milionu korun.

„V loňském roce zavítalo do všech knihoven na okrese 119 456 návštěvníků, kteří si půjčili téměř 530 tisíc svazků. Registrovaných čtenářů bylo 9713, z toho 3383 dětí do patnácti let,“ vypočítává zástupkyně ředitelky jičínské knihovny Dana Michlová.

Dodává, že pro řadu knihoven byl zlomový především rok 2002, kdy vešlo v platnost nařízení o jejich registraci na ministerstvu kultury. Právě v té době došlo v několika případech

k ukončení činnosti. Na Jičínsku se přesto dodnes udrželo 73 knihoven, z toho třináct profesionálních, a celou síť zastřešuje prostřednictvím regionálních funkcí Městská knihovna v Jičíně. Pro ty menší nakupuje

a zpracovává výměnné soubory knižního fondu, poskytuje metodickou pomoc při jeho revizích nebo při vzdělávání pracovníků.

Ti se shodují, že zájem čtenářů o výpůjčky roste i díky stále se rozšiřující nabídce nových knih. Například jičínská knihovna letos na jejich nákup obdrží od města 550 tisíc korun a dalších 436 tisíc získá od kraje na doplnění fondu ostatních menších knihoven.

„S penězi na nákup knih jsme spokojeni. V minulosti bývala situace horší, museli jsme se spokojit i s polovičním příspěvkem, což samozřejmě nemohlo stačit. Osobně si myslím, že suma, kterou nyní dostáváme, je natolik dostatečná, abychom mohli čtenáře uspokojit,“ míní ředitelka Městské knihovny v Jičíně Lidmila Košťálová. Jičín se tak podle ní blíží doporučení ministerstva kultury, podle kterého by obce na nákup literatury měly v přepočtu na jednoho obyvatele vynakládat třicet až čtyřicet korun ročně. „Právě pestřejší výběr titulů se nepochybně promítá i do rostoucí návštěvnosti knihovny. Zatímco třeba v roce 2002 jsme zaznamenali 176 tisíc výpůjček, vloni jich bylo už o 12 tisíc více,“ konstatuje Košťálová.

Jako velmi vstřícnou hodnotí finanční podporu ze strany města také ředitelka hořické knihovny Ilona Hynková. „Město nám rozhodně vychází vstříc, pro letošek jsme na nákup knih a časopisů dostali 270 tisíc korun,“ říká hořická knihovnice a dodává, že přírůstek do fondu se ročně pohybuje kolem dvou tisíc nových titulů. V Hořicích se také chystají rozšířit prostory

s aktuální nabídkou knih, část jich totiž kvůli nedostatku místa zůstává v depozitu, a musí se tedy častěji obměňovat.

Novopacká knihovna, která právě v letošním roce oslaví deset let působení v nových prostorách vedle Klenotnice drahých kamenů, má pro účely doplnění svého fondu k dispozici zhruba stejnou sumu jako

v Hořicích. „Loni bylo nakoupeno přes dvanáct set svazků knih, za které jsme utratili asi 250 tisíc korun. Původně měla být částka o padesát tisíc vyšší, část peněz ale musela být použita jinde, zejména kvůli zvýšení DPH,“ uvedla ředitelka Stanislava Benešová, která by do budoucna uvítala navýšení rozpočtu.

Knihovny ale nejsou jen místem, kde lidé najdou beletristická díla starých klasiků, současných autorů nebo naučnou literaturu, v jejich prostorách se konají také další akce. Například jen vloni uspořádaly více než 600 různých pořadů. Ve stále větší míře jsou vyhledávány také díky veřejně přístupnému internetu. Ten v současné době nabízí asi polovina knihoven na Jičínsku, přičemž do roku 2006 má být internet dostupný na všech místech. (ft, jn, zan)