Kopidlno - Na kopidlenské radnici si v poslední době podávají kliku u dveří investoři, kteří by chtěli využít desítky hektarů průmyslových pozemků v katastru města. Jeho představitelé ale zájemce většinou odmítají. A důvod? Většina investorů by chtěla průmyslové plochy v Kopidlně využít k výrobě elektřiny ze slunce. A to se městu nelíbí.

"Pokud jde o průmyslovou zónu, zájemců o investice k nám přichází celá řada, bohužel většina z nich by tam chtěla stavět sluneční elektrárnu. Takové záměry musíme ale odmítat, protože jsou náročné na prostor, a přitom nepřinesou takřka žádná pracovní místa. Pro město by to bylo krajně nevýhodné," podotýká starosta Kopidlna Petr Albrecht. Podle něj jde často o záměry v rozsahu desítek hektarů a někteří zájemci by tak byli schopni hravě zaplnit celou velkou průmyslovou zónu. "To je pro nás samozřejmě nepřijatelné, k tomu průmyslová zóna neslouží," poznamenává.

Průmyslově využitelné plochy v Kopidlně jsou poměrně rozsáhlé, i když ne všechny jsou přímo v majetku města. Územní plán vymezuje ve dvou průmyslových zónách celkem kolem 90 hektarů pozemků, kde by město vidělo nejraději takovou výrobu, která přinese práci místním lidem. Právě takovou představu naplňují záměry dvou investorů, které patří ve městě k perspektivnějším a jejichž příprava je v pokročilejších fázích.

V malé průmyslové zóně u kotelny chce na několika hektarech vystavět haly pro kovodělnou výrobu firma z Jičína. "O investici v malé průmyslové zóně má zájem firma VAPOS, která sídlí v Jičíně, kde jí nedostačují prostory, a chtěla by u nás provozovat kovovýrobu. Přišla i se záměrem zřídit v Kopidlně technologické centrum se středoškolským studijním oborem," uvedl starosta s tím, že příprava záměru zřejmě ještě nějaký čas potrvá. Připustil, že investice firem v současné době brzdí celosvětová ekonomická situace. Pokud by se ale záměr podařilo realizovat až do konce, mohl by prý závod v Kopidlně v budoucnu zaměstnat až 200 lidí.

Další z déle připravovaných záměrů je situován do velké průmyslové zóny na okraji města směrem na Libáň. Firma G & G Future solutions tam chtěla už letos stavět lisovnu plastových komponentů, rozjezd ale zbrzdil právě nástup celosvětové recese. "Ve velké průmyslové zóně se připravuje výroba plastových dílů, jde ale o činnost navázanou na automobilový průmysl, proto bude rozjezd zřejmě pomalejší. Firma má odkoupené pozemky i stavební povolení, ale požádala nás o souhlas, aby mohla zatím na části nevyužitého prostranství vybudovat fotovoltaickou elektrárnu. Chce si tak zajistit alespoň částečný výdělek, který by kompenzoval už investované peníze," vysvětlil starosta Albrecht s tím, že město k takovému řešení dalo výjimečně souhlas. "V tomto případě jsme učinili výjimku a vyšli vstříc, protože jde o zařízení menšího rozsahu a navíc chce investor postavit i výrobní halu." Podle posledních informací prý ale zřejmě k výstavbě sluneční elektrárny přesto nedojde, naráží totiž na odmítavé stanovisko energetických závodů.

O rozšíření nabídky pracovních míst usiluje Kopidlno dlouhodobě, protože ve městě zatím působí pouze jediný větší zaměstnavatel, dřevozpracující firma Benko, kde pracuje necelá stovka lidí. (zan)