Jičín - Příležitostí k procházkám ve stínu ovocných stromů se může časem naskytnout mnohem víc než dnes. S nápadem na obnovu alejí podél zmizelých nebo zapomenutých polních cest na území bývalého schlikovského panství přichází krajinný ekolog Jiří Krupka. Jeho studie o vývoji a proměnách alejí v průběhu staletí, kterou představil v rámci přednášek věnovaných Mariánské zahradě, nemusí zůstat jen na papíře.

"Starostové zpravidla ani netuší, že existují diplomové nebo bakalářské práce, které se zabývají například obnovou alejí, a že by se mohly využít v praxi. Přitom třeba právě materiál od pana Krupky můžeme využít už v rámci pozemkových úprav, které v Bukvici a okolí chystá Pozemkový úřad," vítá páteční prezentaci starostka Bukvice Eliška Formanová.

Ta je zároveň i předsedkyní svazku obcí Mariánská zahrada, který sdružuje sedmadvacet obcí v okolí kopce Veliš, pomyslného středu a dominanty celého regionu. A právě na možnosti obnovy přírodních či sakrálních památek, především kaplí, které tvoří jádro barokní komponované krajiny, jejíž hlavní podobu jí v 17. a 18. století vtiskli Schlikové, mělo upozornit páteční setkání na zámku v Jičíně.

"Bylo to vůbec poprvé, kdy se sešli lidé, kteří se Mariánskou zahradou zabývají z hlediska různých vědních oborů, se zástupci obcí. Starostové se tak mohli seznámit s výsledky nejnovějších průzkumů na tomto území," zdůraznil Pavel Kracík ze sdružení Jičínská beseda, která páteční akci organizovala spolu se sdružením SH. Mezi účastníky byli krajináři, přírodovědci, historici, památkáři, archiváři či muzejníci.

"Své práce zde představil nejen pan Krupka, ale i další odborníci. Jejich podklady se většinou týkají různých barokních architektonických či přírodních prvků v krajině a obce je mohou využít třeba právě při obnově alejí nebo drobných sakrálních památek," poznamenal Kracík.

Krajinu na Jičínsku tak mohou znovu zkrášlit stromořadí podél cest, která ji v minulosti protkávala daleko častěji. Většinu alejí tvořily ovocné stromy, hlavně švestky, které byly nejoblíbenější, ale také jabloně, hrušně nebo třešně. Velká část stromoví však časem zmizela nebo zůstaly zachovány jen fragmenty. Zmizela tak například i cesta, která kdysi vedla z Nového Města v Jičíně směrem k ostruženskému rybníku.

Podobných prvků lze prý ale dodnes vystopovat v krajině několik. V ucelené podobě se ovšem dochoval jen jejich zlomek, protože význam starých stromořadí postupně upadal a cesty byly vesměs rozorány a skončily uprostřed polí. Takový osud potkal i cestu, která vedla od Bukvice ke kostelu sv. Šimona a Judy v Chyjicích a dál ke Kostelci, jejíž částečnou obnovu Krupka navrhuje.

Námětů na oživení historické paměti schlikovské krajiny protkané bezpočtem křížků, kapliček a soch světců je podle bukvické starostky několik, Mariánská zahrada však na ně nemá dostatek peněz a ani není vlastníkem pozemků či staveb.

"V řadě případů musíme nejprve vstoupit do jednání s konkrétními vlastníky, tak jako jsme třeba začátkem roku zahájili jednání s rodinou Schliků a památkáři ohledně Lorety, významné barokní kaple, která je ústředním bodem celé Mariánské zahrady a kde je potřeba provést záchranné práce. V bezprostředním okolí kaple, kde býval čedičový lom, dochází k sesuvům a hrozí tak její poškození. Byla by škoda nechat Loretu spadnout," zdůraznila Formanová. Tvrdí ale, že záchrana jen jedné památky představuje poměrně složitý proces, protože Loreta se nachází na katastru Hlásné Lhoty a kaple samotná je majetkem církve. (jn)