Jičín - Jičín - Nahlédnutí do historie stavění betlémů od nejstarších počátků této hojně rozšířené tradice, jejíž kořeny sahají k sv. Františku z Assisi, který podle letopisců jako první začátkem 13. století zinscenoval k oslavě narození Krista živé jesličky v jeskyni u italského Greccia, až po dobu současnou nabídla další z přednášek pořádaných Jičínskou besedou.

Průvodcem pátečního pořadu nazvaného Betlémářství mezi Českým rájem a horami krkonošskými byla etnografka Bohunka Krámská ze Severočeského muzea v Liberci, která se touto tematikou zabývá už řadu let.

Slovem i obrazem přiblížila v širším historickém kontextu vývoj betlémářství v oblasti severovýchodních Čech, zvláště na Liberecku, Turnovsku, Semilsku a Železnobrodsku, a také osvětlila, jak se po nařízení císaře Josefa II., zakazujícím stavět betlémy v kostelích, zrodila a rozšířila tradice lidového betlémářství.

Při svém bádání čerpá i z poznatků získaných pracným vyhledáváním archivních písemných pramenů ze 17. a 18. století, kde jsou například popsány stavby prvních chrámových betlémů členy jezuitského řádu, kteří plastické zpodobnění betlémské scény používali jako účinného pastoračního prostředku v období rekatolizace pobělohorských Čech. V některých regionech se však betlémářství v lidové tvorbě zachovalo dodnes, jde zejména o generacemi udržovanou tradici například v rodinách zručných řezbářů a dalších výtvarníků.

Krámská vyzdvihla i událost z roku 1630, která se váže právě k Jičínu, kde jezuité postavili jedny z vůbec prvních jeslí v Čechách. Jesle tehdy darovala jičínským jezuitům hraběnka Kateřina z Harrachu, druhá manželka vévody Albrechta z Valdštejna. (jn)

Foto: Jiří Němeček