Jičín - Nesnesitelný zápach, množství much a špatná hygiena, s takovými zprávami se vrátili jičínští radní z utajené návštěvy dvou bioplynových stanic v Rakousku, kterou podnikli minulý týden. Více než kdy předtím jsou teď přesvědčeni, že výstavba fermentační stanice v dosahu města není dobrý nápad. "Sám za sebe můžu říct, že se budu snažit dostupnými prostředky zabránit výstavbě plánované stanice v areálu mlékárny," má jasno po zkušenosti z Rakouska starosta Jičína Martin Puš.

Radní se bez ohlášení vydali navštívit stanice na zpracování bioodpadu v Amstettenu a Zwentendorfu. V druhém případě jde o totéž místo, kam před nedávnem zorganizovali veřejný zájezd iniciátoři výstavby stejného zařízení v Jičíně. Jeho účastníci však tehdy přivezli podstatně odlišné reference, a radnice je teď přesvědčena, že šlo o zinscenované představení.

"Jeďte se tam podívat. Ale musíte to udělat tak, aby o tom předem nevěděli, jinak to nemá cenu," konsternovaně nabádá Puš. "O naší návštěvě nebyl nikdo kromě účastníků předem informován a z reakce vedoucích pracovníků na obou bioplynových stanicích bylo na první pohled jasné, že na to nebyli nijak připraveni. V obou případech se ale zachovali profesionálně, a i když se netvářili nadšeně, provedli nás celým provozem a poskytli nám veškeré informace."

Paradoxně právě Zwentendorf dnes radní hodnotí jako ten horší z dvojice svých rakouských zážitků z minulého týdne. "Ve Zwentendorfu, kde je novější technologie, byl zápach uvnitř stanice naprosto nesnesitelný. Těžký štiplavý sladkokyselý zápach, který se během dvaceti minut dostal do našeho oblečení tak, že jsme se pak ani neodvážili jít na oběd do restaurace," řekl Puš s tím, že jej překvapily neoddělené prostory nebo minimální čištění vozidel navážejících odpad. V Amstettenu prý byla dokonce po celou dobu v běžném provozu otevřena vrata stanice dokořán.

Kromě Rakouska se radní a zaměstnanci města zastavili i v jihomoravském Vyškově, kde výstavbu první bioplynové stanice takového typu v ČR připravuje obchodní společnost RESPONO, kterou založily města a obce v roce 1993 pro nakládání s odpady. Ovládána je tak veřejným sektorem. Přestože už získala i dotaci a stavební povolení, s výstavbou zatím stále váhá. "Může se stát, že nebude vůbec postavena. Pak bychom byli v Jičíně opravdu prvními pokusnými králíky," říká na adresu plánované fermentační stanice jičínského svazu ochránců přírody Křižánky starosta.

Podle něj si účastníci exkurze odnesli poznatek, že naprosto rozhodující je vhodnost umístění takového projektu a také objem a struktura odpadů. Za zásadní ale označuje lidský faktor. Přesto i jičínská radnice se v poslední době zajímá o to, jaké má možnosti, pokud by menší biostanici chtěla provozovat sama v souvislosti s nutností vypořádat se s nekompostovatelnými odpady.

"Město tomu problému neunikne a bude muset zpracování bioodpadu řešit. Ideální situace by byla, kdyby si město vyprojektovalo stanici na vhodném místě a provozovala by ji společnost kontrolovaná městem na nekomerční bázi, a to jen pro město a nejbližší okolí. Měli bychom mít možnost ovlivnit, co a jak se tam bude zpracovávat. To je podle mě nejlepší řešení pro občany Jičína a okolí," míní starosta Puš.

Zástupce ČSOP Křižánky Vojtěch Drahoňovský, který má přípravu kritizované fermentační stanice v areálu mlékárny na starosti, se k informacím prezentovaným radnicí staví rezervovaně. "Považuji to za jejich názor, snažili se samozřejmě nalézt nějaké kontroverzní skutečnosti a směrovat veřejné mínění tak, že je to obrovský problém. Já zastávám názor, že je to vhodné a prospěšné zařízení," uvedl. (zan)