Jičín - Ve znamení dokončování rozpracovaných investic se podle jičínského starosty Martina Puše ponese právě počínající rok 2010. K nejviditelnějším změnám na tváři města se letos přiřadí očekávané otevření zámecké zahrady a revitalizace koupaliště. V novoročním rozhovoru se dotkneme i některých ožehavějších témat, která v uplynulém roce zahýbala veřejným míněním v Jičíně.

V roce 2009 pocítily veřejné rozpočty dopady zpomaleného hospodářství. Jak se recese dotkla Jičína a jak ovlivnila plány města na rok 2010?

V loňském roce jsme museli udělat několik úsporných opatření. Ta se týkala především provozních výdajů. Jinak propad daňových příjmů proti roku 2008 byl 18 milionů korun, což je opravdu významná částka. A v letošním roce bude hůř. Byl jsem u sestavování 19 předchozích rozpočtů, ale nikdy nebyla situace tak vážná. Šetříme, kde se dá, počítáme každou korunu provozních výdajů. Některé investiční akce budeme muset odložit.

V programovém prohlášení rady města na volební období 2006-2010 najdeme některé plány, které se už zjevně nepodaří ve zbývajících měsících zrealizovat. Vidíme tady jezuitskou kolej, autobusové nádraží, přístavbu domova důchodců nebo vznik parkovacích míst. Je na vině jen hospodářská krize?

Za první tři projekty hospodářská krize nemůže, to je úplně o něčem jiném. Rekonstrukci jezuitské koleje jsme připravovali od roku 2003, stálo nás to obrovské úsilí. Dokázali jsme, aby to bylo i prioritou rady Královéhradeckého kraje, získali jsme dotaci na přípravu projektu, po celou dobu jsme využívali renomované poradenské firmy, a pak ve finále zjistíte, že v rámci dotací z EU neexistuje ta správná kolonka. Chcete po mně, abych tuto situaci slušně okomentoval? Musel bych se asi zeptat těch, kteří vyjednávali v Bruselu, co tam vlastně dělali. Mysleli na sebe, nebo na občany? Proč má náš stát tolik nečerpaných peněz v určitých oblastech, a přitom spousta rozumných projektů nemá šanci vůbec uspět.

A ty další úkoly z programového prohlášení? Autobusové nádraží, domov důchodců, parkovací místa...

Nové autobusové nádraží je o tomtéž. Zkrátka není dostatek prostředků z evropských fondů, a tak nemělo smysl ani společný projekt začít připravovat. České dráhy navíc vypsaly výběrové řízení, ve kterém se podmínky nedaly vůbec akceptovat, protože město není podnikatelský subjekt. A tak se teď budeme muset dohodnout s tím, kdo vhodné prostory nově ovládá. Já věřím, že najdeme společnou řeč, vždyť je to v našem společném zájmu. Mně osobně současné autobusové nádraží radost nedělá a doufám, že v nejbližší době se bude blýskat na lepší časy.

Přístavba domova důchodců je naší prioritou už řadu let. Projektová dokumentace je hotová, bohužel stále čekáme na dotaci. V době, kdy možnosti, a zejména finance byly, nedokázal bývalý místostarosta inženýr Vitvar u svých stranických kolegů z příslušného ministerstva uspět a přesvědčit je. I o tom je politika. Je potřeba umět přesvědčit, že v rámci vyhrazeného objemu financí je dobré podpořit právě projekt v Jičíně. O tom to je, žádné následné výmluvy pak nikomu nepomůžou. Dnes přistavujeme z vlastních prostředků alespoň dalších sedm lůžek, abychom vyhověli velkému přetlaku žádostí.

Více parkovacích míst jsme vybudovali na sídlištích. Vybudování parkovacích domů či záchytných parkovišť v centru a jeho těsné blízkosti souvisí s celým systémem parkování ve městě. Vše má svůj čas a ani Jičín tomuto problému neuteče. I tento problém budeme muset v budoucnu vyřešit. Určitě ale nechceme postupovat necitelně, jako se to děje v některých jiných městech.

Co bylo z pohledu města v roce 2009 nejvýznamnější a jaký hlavní cíl si kladete do letošního roku?

I přes propad daňových příjmů se toho v loňském roce mnoho udělalo a prostý výčet by byl hodně dlouhý. Po více než sto letech máme nově předlážděné náměstí a konečně začala dlouho odkládaná oprava zámecké zahrady. Nový kabát dostaly další ulice, k lepšímu se mění obě sídliště. Areál Technických služeb po desítkách let zmizel z centra a pracovníci se přestěhovali do nového moderního objektu v průmyslové zóně. Úspěšně byla zakončena největší investiční akce Čistá Cidlina, která výrazně přispěla ke zkvalitnění životního prostředí i v samotném Jičíně. Vybudována byla nová záchytná stanice pro pejsky, začala výstavba nové tělocvičny při první základní škole a v posledních prosincových dnech pak byly zahájeny práce na největší investiční akci, kterou je rekonstrukce koupaliště Kníže. Občanské sdružení Kamarád dostalo nové prostory za téměř 12 milionů a takto bych mohl pokračovat. Nerad bych ale zapomněl na celou řadu kulturních a společenských akcí, na práci spousty organizací, sdružení či klubů, které nám připravují bohatou nabídku nejrůznějších programů.

Letošní rok by měl být rekordní z hlediska dokončených investic. Společně se můžeme těšit na novou zámeckou zahradu, dlouho očekávané koupaliště, supermoderní tělocvičnu školy a další. Naším velkým restem je zastřešení zimního stadionu a budu nesmírně šťastný, pokud rok 2010 bude tím, kdy hokejisté a veřejnost konečně uvidí pod hrází rybníka Kníže čilý stavební ruch. Stavební povolení už máme a v současné době finišuje žádost o dotaci.

Těším se také na Valdštejnské slavnosti v květnu, na jubilejní dvacátý ročník pohádkového festivalu i na celou řadu dalších akcí.

Není s podivem, že právě když město obrací každou korunu, zadá rekonstrukci koupaliště firmě, která má o desítky milionů vyšší náklady než konkurenční nabídka? Pokud lacinější uchazeč přesto získá zakázku subdodavatelsky, znamená to, že černého Petra má město, nebo daňový poplatník?

Výběrové řízení proběhlo transparentně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Vítězná firma nabídla nejlepší podmínky podle schválených kritérií. A výběrové řízení má za úkol posoudit i to, nakolik jsou nabídnuté podmínky reálně splnitelné. Nic špatného pak nevidím v tom, pokud generální dodavatel na některé části stavebních prací najme druhou firmu v pořadí.

Rekonstrukce koupaliště v jičínském podání ale neznamená jen přestavbu samotné plovárny. Co všechno je tedy v celkové ceně 207 milionů korun schováno?

Rekonstrukce koupaliště Kníže je ucelený projekt, na který jsme získali dotaci ve výši 87 milionů korun z evropských fondů. Součástí projektu je celkem 37 stavebních objektů. Kromě kompletní rekonstrukce koupaliště a všech budov dále například dvě odstavná parkoviště, okružní křižovatka a přístupová komunikace Jarošov, dětské hřiště a hřiště na tenis a beach volejbal, půjčovna loděk a další.

Před vlastním zpracováním dokumentace jsme navštívili několik podobných zařízení, a mohli tak porovnávat. I z tohoto důvodu jsme od samého začátku kladli největší důraz na použitou technologii bazénu, zvolili nerezové provedení, příhřev vody a optimální vybavení atrakcemi. Jsme přesvědčeni o tom, že se nám díky tomu v průběhu několika let prvotní vyšší náklady několikanásobně vrátí.

Investiční možnosti města v posledních letech významně posilují prostředky z privatizace bytů. Kolik peněz do dnešní doby přinesla? A kolik z nich zbude v městské pokladně příštímu zastupitelstvu?

Privatizace bytového fondu nebyla prioritně o penězích, ale především o spravedlnosti, šanci dát nájemníkům možnost pořídit si vlastní bydlení se všemi právy a povinnostmi, rozhýbat trh s byty. O tom, že to byla ta nejlepší cesta, snad dnes nepochybuje už vůbec nikdo. Moc mě těší, jak se sídliště mění a jak většina nových vlastníků svůj majetek zvelebuje. Privatizace navíc přinesla do dnešního dne do pokladny města 380 milionů korun. Určitě je dobrou zprávou pro občany, že tyto peníze nebyly projedeny v provozních výdajích. Jsou používány v souladu s rozhodnutím zastupitelstva na přesně vyjmenované investiční akce, případně na spolufinancování nejrůznějších získaných dotací. Kolik peněz z privatizace bude na účtu v říjnu letošního roku, z tohoto pohledu není vůbec vypovídající a bude hodně záležet mimo jiné také na tom, jak budeme úspěšní při schvalování dalších dotací.

Odstěhujete se z Jičína, pokud začne v mlékárně fungovat fermentační stanice?

Tak hloupou otázku jsem dlouho neslyšel. Zkuste se zeptat všech Jičíňáků, místních patriotů, zkrátka všech, kterým na městě záleží. Ne, neodstěhuji, já udělám vše pro to, aby taková zrůdnost v Jičíně nevznikla. Současná i ta budoucí generace spoluobčanů by měla žít v historickém městě, městě pohádky, městě sportu, škol, kultury a podobně, v žádném případě ne ve městě smradu a nebezpečného odpadu.

Máte tedy dnes jasno, jak bude město v budoucnu řešit likvidaci biologicky rozložitelného odpadu, který nelze kompostovat?

Musím již po několikáté konstatovat, že město se chová ekologicky a v žádném případě nezpochybňujeme, že v dohledné době se budeme muset vypořádat i s likvidací tohoto odpadu. Postupujeme podle zpracovaného plánu odpadového hospodářství. Máme novou skládku, budujeme kompostárnu. My zásadně a důrazně odmítáme lokalitu, tedy areál bývalé mlékárny, který je absolutně nevhodný. Současně odmítáme objem, který má být neskutečných takřka 30 tisíc tun, přičemž město Jičín jako takové vyprodukuje pouze kolem 1,5 tisíce tun. To jsou dva základní a nepřekročitelné faktory. Navíc soukromý subjekt je větším nebezpečím pro občany, když nemá vůbec žádné zkušenosti s podobnými projekty, a velkým problémem je technologická kázeň pracovníků, dezinfekce aut či nádob, dopravní zatížení, hrozí další nebezpečí znečištění ovzduší zplodinami ze spalování bioplynu, bojíme se rovněž možností nejrůznějších infekcí a tak dále.

Nabídku Vojtěcha Drahoňovského, aby město vstoupilo do společného projektu, jste jednoznačně odmítl. Neobáváte se, že nakonec může být situace pro obyvatele horší, pokud se biostanici podaří spustit bez účasti města, než kdyby na její chod mělo díky dohodě vliv?

Pan Drahoňovský nabízí vyřešení jednoho z mnoha dílčích problémů, ale ne ty dva základní, největší. Snad nikdo nemůže panu Drahoňovskému věřit, že mu jde o ekologii a Jičín. Každému je jasné, že jde o velký byznys. Kdyby mu šlo o životní prostředí a Jičíňáky, pak by bioplynová stanice byla na jiném vhodnějším místě, a především by zpracovávala to, co se v Jičíně vyprodukuje. Prasečí kejda v objemu pět tisíc tun, dva tisíce tun exkrementů z chovů drůbeže, 1,8 tisíce tun odpadů ze zpracování masa včetně vnitřností - chce snad někdo tvrdit, že tohle se vyprodukuje v Jičíně? Navíc my, kteří jsme viděli pracovat bioplynky v Rakousku v běžném provozu, to nepřejeme ani svým největším nepřátelům. Ti, co byli na předem ohlášené návštěvě, budou mít určitě jiný názor. Prý to celkem vonělo, zrovna zpracovávali mandarinky.

Zastupitelé v prosinci tento projekt odmítli. Nikdo nebyl pro. Našli se však takoví, kteří se dokázali zdržet hlasování, i když k tomu neměli žádný důvod. Šest měsíců na získání informací je snad dostatečný prostor, každý navíc může navštívit nečekaně bioplynky v Rakousku a udělat si opravdový a nezkreslený obrázek. Stačí jen chtít a něco pro to udělat.

Že město biostanici odmítá, je zjevné a legitimní. Otázkou ale zůstává, jestli existují nějaké účinné páky, jak soukromému investorovi ve výstavbě zabránit. Pokud projekt projde úspěšně posouzením vlivů na životní prostředí, budete mít v rukávu nějaký spolehlivý trumf?

Máme největší trumf, a to zdravý rozum Jičíňáků. Samozřejmě celou záležitost řešíme s odborníky i na toto téma, ale z pochopitelných důvodů nechci zveřejňovat detaily.

Koncem roku zastupitelé schválili nového investora do kasáren. Jste přesvědčen, že se vojenskému areálu blýská na lepší časy? A co hotel Start, jaký bude jeho nejbližší i vzdálenější osud?

Investor, který byl potvrzen na posledním zasedání zastupitelstva, předložil nejlepší nabídku. Je to česká firma a má již něco za sebou. Věřím, že smlouvu dotáhneme do konce a během několika let se celý areál kasáren změní v důstojnou část města. Hotel Start se právě odděluje od sportovního areálu, což je podmínka jeho prodeje. Vím, jak veřejnost citlivě vnímá právě tento objekt, a rozumím tomu. I já jsem tam strávil spoustu brigádnických hodin. V průběhu dne otevřených dveří jsme se všichni mohli přesvědčit, že technický stav opravdu není dobrý a případná oprava bude o velkých penězích. Přesto jsem optimista a věřím, že již letos by mohl být vybrán zájemce, který vrátí restauraci i hotelu jejich dávnou slávu. Jeden konkrétní investor se již koncem roku objevil. A to je určitě dobrá zpráva pro nás všechny.

Vymáhání milionové pokuty od firmy Global Resources má za sebou nějaké výsledky?

Pokutu vymáhá právní zástupce města magistr Stejskal. Věc není jednoduchá a určitě potrvá delší dobu, než budeme znát výsledek.

Jaká je za současné situace perspektiva revitalizace lokality Hrnčířská brána?

Tato část města těsně navazující na městskou památkovou rezervaci by si zasloužila jinou funkci a bydlení je určitě optimální. Na toto území máme zpracovanou studii včetně modelu a každý se může na budoucí podobu podívat. Do výběrového řízení se přihlásil jediný zájemce. I to je důsledek ekonomické krize. Jednání pokračují, investor má opravdový zájem, ale jsme na začátku dlouhé cesty. I v tomto případě platí, že příprava projektu trvá několikanásobně déle než jeho vlastní realizace.

Jak pokročila příprava nového sídla městského úřadu v budově ARiSu? Kdy se budou úředníci stěhovat?

Zpracováváme projektovou dokumentaci na opravu budovy. Rádi bychom občanům nabídli určitou kvalitu služeb odpovídající 21. století. Zažádali jsme rovněž o dotaci na zateplení budovy a výměnu oken a vypadá to velmi nadějně. Nebudu ale zastírat, že nám situaci komplikuje současná ekonomická situace, kdy obracíme několikrát každou korunu, a tak si nedovolím konkrétní termín vůbec odhadnout. Rozhodně ale nechceme nic prodlužovat, naopak.

Na sklonku roku se Jičín dočkal sněhu a námrazy. Jak město zvládá údržbu chodníků? Pomáhají vám obyvatelé, nebo starost o městský majetek pustili z hlavy?

Jsem velmi rád, že Jičíňáci většinou přistoupili k problému velmi vstřícně. Za to jim patří poděkování. A můj názor směrem k zákonodárcům je stále stejný. Když nemám na to, abych řešil podstatné věci důležité pro stát, jeho občany a jejich budoucnost, tak řeším hlouposti. Populizmus některých politiků nezná mezí a stydím se za ně, když ožívají v záři televizních kamer, aby hájili svou důležitost a přitom kašlali na občany.

Nedávno jste rozšířili spolupráci s Polskem. Kdy uvidí turisté v Jičíně výsledky projektu Brána do pohádky a jak by mělo vypadat pokračování česko-polské spolupráce?

V závěru loňského roku jsme podepsali smlouvu o partnerství s regionem Swidnica a vzájemná spolupráce je na velmi dobré úrovni. Určitě mi dáte za pravdu, že se lépe spolupracuje s někým, kdo má opravdový zájem a jde tomu naproti. Výsledky společného projektu budou vidět již letos, v prvním pololetí. Další kroky zvažujeme a myslím, že se společně máme na co těšit. (zan)

"V letošním roce bude hůř. Byl jsem u sestavování 19 předchozích rozpočtů, ale nikdy nebyla situace tak vážná," hodnotí starosta Jičína Martin Puš úsporná opatření související s hospodářskou situací. Město podle něj loni zaznamenalo meziroční propad d