Jičín - Severoafrické a blízkovýchodní země - to je živá archeologie. V běžném životě tam vidíte předměty, které se používají už tisíce let, nebo křesťanskou liturgii, která se od prvních století po Kristu dodnes nezměnila... I tak popisuje exotické kraje přední český geolog a klimatolog Václav Cílek, který v Jičíně uvedl přednášku Ostrá hranice stínu.

Cílek minulý pátek na pozvání Jičínské besedy vyprávěl především o svých zážitcích a poznatcích z loňské společné expedice egyptologického a geologického ústavu do Súdánu, jejíž účastníci koncem roku dva týdny působili v povodí Nilu, asi sedmdesát kilometrů na sever od metropole Chartúm.

Cílem vědců bylo získat lepší povědomí o historii Nilu, klimatických změnách v době holocénu a jejich dopadu na krajinu a lidskou společnost. Skupina našla řadu stop po dávném osídlení a využívání zdejší krajiny v různých obdobích minulosti a domů si přivezla přes padesát kilogramů archeologických nálezů a různých vzorků půdy.

"V oblasti, kde jsme působili, je prostá kamenitá krajina, ale nachází se tam bezpočet zbytků dosud nepopsaných terasových vesnic, pozorovatelen nad řekou a dávných cest vedoucích k pohřebištím na vrcholcích kopců. Prohlédli jsme si i zbytky chrámů a poničené pyramidy," líčí v současnosti asi nejpopulárnější český geolog.

Súdán, kde téměř tisíc let existovala i křesťanská království, ale kde se už dlouho prosazuje silný vliv převážně saúdskoarabské kultury a islámu, popisuje jako místo velmi ostrých protikladů: na jednu stranu tam funguje právní systém a přísné zákony, které prý propracovaným způsobem garantují například vlastnictví i poměrně malých kousků půdy, ale zároveň tam v jiných částech země dochází i ke genocidě, vyvražďování celých kmenů.

Cílek však podle svých zkušeností označuje tamní společnost za slušnou a místní obyvatele popisuje vesměs jako milé lidi. "Za posledních asi dvacet let se situace i v Súdánu přece jen zhoršila. V hlavním městě však stále přetrvává přátelská atmosféra, člověk se tam cítí víc bezpečně než třeba v newyorském Central Parku a mnoha velkých západních metropolích. Když jsme šli na úřad zaplatit poplatek za archeologickou koncesi, úředník nám sám od sebe nabídl, abychom expedici brali jako průzkum a nic neplatili, a teprve až když se rozhodneme pokračovat dál, tak potom zaplatíme. Něco podobného by se třeba v Egyptě a asi ani u nás nestalo," říká Václav Cílek.

Ten se dlouhodobě zabývá změnami klimatu, vývojem krajiny, ekologií a otázkami provázanosti přírodních prostředí a civilizací. Oblibu si získal i pro své spisovatelské a publicistické aktivity, díky kterým patří mezi uznávané popularizátory vědy.

Ani v Jičíně se tak nevyhnul třeba otázkám ohledně hrozícího kolapsu světa. V této souvislosti líčil například, jak jim jejich súdánský průvodce a památkový inspektor ukázal místo v krajině. "Říkal, tady byla před pár staletími vesnice, a už tu není. My zase bydlíme ve vesnici, která za tři sta let už nebude existovat. V jejich nazírání to je v pořádku, berou jako samozřejmost, že se města, království i celé civilizace střídají, jedna zanikne, objeví se jiná. Lidé vždy nakonec vytvoří vesnici, říši nebo boha, protože to jsou sice hodnoty a věci pomíjivé, ale jinak nezničitelné."

Sám Cílek odhaduje, že se schyluje k zásadní, globální změně ve světě. Svět podle něj čeká velká, mentální revoluce, k níž dojde nejpozději do dvaceti let. "Jeden můj známý ale s oblibou říká: Vy volové, novej svět je už tady, jen o tom ještě nevíte," s úsměvem uzavřel Cílek svou návštěvu v Jičíně. (jn)