Jičín - Přeplněné české věznice si možná trochu uleví, alespoň pokud soudci začnou ve větší míře uplatňovat nový druh trestu, kterým je domácí vězení. Od ledna totiž mohou za spáchání méně závažného deliktu člověka potrestat právě tímto způsobem - nemusí jej tedy posílat hned za mříže.

Novinka, kterou přinesl nový trestní zákoník, spočívá v tom, že takto odsouzený pachatel musí každý den od osmi hodin večer do páté ráno zůstat doma a o víkendu nebo svátcích nepřetržitě. Pouze v pracovních dnech by normálně dál docházel do zaměstnání.

"Pro někoho může být takový režim velmi nepříjemný," říká Martin Kracík z jičínského střediska probační a mediační služby, jejíž úředníci na dodržování trestu domácího vězení budou dohlížet. Příští rok by jim měla pomoci i elektronika, protože dozor nad lidmi v domácím vězení převezmou takzvané elektronické náramky, které budou monitorovat místo pobytu odsouzeného.

"Princip domácího vězení spočívá v tom, že pachatelé, kteří se dopustili méně závažného deliktu násilného či majetkového charakteru nebo trestných činů spojených se závislostí na omamných a psychotropních látkách, za což by jim podle staré úpravy hrozilo pár let vězení, mohou nově zůstat ve svém domácím prostředí, dál chodit do zaměstnání a případně živit svou rodinu. Mohou tedy dál žít svým životem, ale budou omezeni na svobodě v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu," vysvětluje Kracík. A navíc za pobyt doma si odsouzení budou sami z vlastní peněženky připlácet.

Soudci s uplatněním novinky zatím spíše vyčkávají, v republice bylo od začátku roku uloženo jen pár těchto trestů, v Královéhradeckém kraji dosud ani jeden.

Předseda okresního soudu v Jičíně Theodor Petryšín se domnívá, že své uplatnění domácí vězení určitě najde. "Tento druh alternativního trestu u nás chyběl, takže ho vítám. Myslím, že se dá uplatnit například u lidí, kteří se dopouštějí výtržností během sportovních akcí, nebo u pachatelů některých drobnějších majetkových deliktů. K jeho uložení ale musí být nejprve splněny všechny zákonem dané podmínky," říká předseda okresního soudu Petryšín.

Jednou z podmínek je například to, aby pachatel měl stálý domov a také zaměstnání. "Předpokládáme, že trest bude uložen lidem, kteří mají práci, nebo kteří budou chtít dobrovolně začít stabilně pracovat, to znamená, že bychom jim i pomohli nějaké zaměstnání získat," vysvětluje Kracík.

Právě k návrhu probační a mediační služby, která každý případ konzultuje i se státním zastupitelstvím, by soud mohl při rozhodování o uložení tohoto druhu trestu přihlížet. "K pachateli, který by přicházel pro trest domácího vězení v úvahu, zajedeme nejprve domů. Na místě zjistíme, jestli je možné ho kontrolovat a jestli tento typ trestu v daném případě splní svůj výchovný účel. Samozřejmě ho nelze uložit u lidí, kteří jsou permanentní hrozbou pro své okolí. Naopak pokud by to byl otec nebo matka od normálně fungující rodiny, tak tam to určitě smysl má," vysvětluje Kracík.

Institut domácího vězení je podle něj v určitých případech z hlediska výchovného efektu výhodnější a také nesrovnatelně levnější než výkon trestu odnětí svobody. Za pobyt jednoho vězně za mřížemi stát zaplatí každý den v průměru přes 800 korun. "Ve valdické věznici stojí den pobytu vězně zhruba 730 korun," říká tamní mluvčí Eva Francová. V Česku si přitom trest za mřížemi odpykává přes dvacet tisíc odsouzených. Kolik tím stát ročně ušetří, zatím ministerstvo spravedlnosti nedokáže přesně říct, některé odhady ale naznačily, že pobyt odsouzeného doma po zavedení elektronického monitoringu přijde asi na 300 korun denně.

Z vězení navíc jen výjimečně podle Kracíka někdo odchází v lepším stavu, než tam přišel. "Trestem odnětí svobody společnost často vytváří ještě větší delikventy. Takového člověka sice na určitou dobu izolujeme, jenže po čase se do vězení znovu vrací. Pokud totiž trest nemá výchovný efekt, pak je sám o sobě zbytečný," míní vedoucí jičínského střediska probační a mediační služby Martin Kracík.

Jičínské středisko má zatím čtyři pracovníky, jejich počet se však v nejbližší době rozroste o dalšího úředníka. Personální posílení probační a mediační služby, které probíhá po celé České republice, souvisí právě s nově zavedeným institutem domácího vězení. (jn)

Nový trestní zákoník

Nový trestní zákoník, který platí od začátku ledna, představuje jednu z největších změn v českých zákonech za posledních několik desítek let, tvrdí odborníci.

Rozšířil například okruh alternativních trestů, kromě obecně prospěšných prací, peněžitých sankcí nebo podmíněného odnětí svobody nabízí nový trestní zákoník i další - domácí vězení a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Domácí vězení v délce trvání až dvou let může soud uložit pachateli přečinu, pokud se takový trest bude jevit jako dostatečný a pachatel písemně slíbí, že se ve stanovené době bude zdržovat doma.

O tři roky, tedy až na osmnáct let, se od ledna zvýšila horní hranice trestu, který soudci mohou udělit za úmyslné zabití člověka. Zvýšila se i horní hranice u takzvaného výjimečného trestu - z pětadvaceti na třicet let. Naopak mírněji se budou trestat vraždy, kterých se člověk dopustí v reakci na předchozí situaci.

Od začátku roku se nově rozlišuje trest za držení měkkých a tvrdých drog. Dále se například zpřísňují tresty za týrání zvířat, za které nyní hrozí až dva roky vězení a v případě většího počtu zvířat až pětileté vězení.

Novinkou je i skutečnost, že na řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění se už nepohlíží jako na trestný čin, ale jako na přestupek.