Jičín - Osud sochy bájného Neptuna, která kdysi zdobila dnes už neexistující kašnu na Valdštejnově náměstí, zůstává nadále obestřen tajemstvím. Záhadu nerozřešilo ani bádání organizované sdružením Jičínská beseda. Odborníci prováděli archeologický výzkum jezírka na Čeřovce, kam měla být plastika za války údajně svržena německou mládeží. Samotnou sochu sice nenašli, objevili ale její drobné fragmenty.

"Tvrzení, že socha Neptuna doposud spočívá na dně jezírka v lesoparku na Čeřovce, se v posledních dvaceti letech stalo jakýmsi novodobým jičínským mýtem," předesílá Pavel Kracík z Jičínské besedy hlavní motivaci archeologického bádání na severní straně zalesněného návrší nad městem.

Výzkum ukázal, že socha antického vládce moří na Čeřovce neleží, jenže další otázky nechává zatím bez odpovědi. Odborníci přesto považují výsledky víkendového bádání za úspěch. Už i proto, že pod mělkou hladinou vody a nánosy bahna našli čtyři úlomky zmizelé sochy, která stála na kašně v centru města od 30. let předminulého století až do roku 1894.

"Během archeologického výzkumu byly z jezírka vyzvednuty čtyři pískovcové fragmenty ze sochy Neptuna. Dva pocházejí z podstavce, na kterém socha stála - fragment s vodorovně hladkou plochou a zlomek nároží římsy, která zdobila horní okraj podstavce. Další dva kusy pocházejí ze sochy samé, oba zlomky k sobě pasují a představují fragment Neptunovy pravé ruky," popisuje Kracík.

Jak sám říká, na první pohled odvážná identifikace je možná díky takřka učebnicovému příkladu porovnání hmotných a písemných pramenů.

"Z literatury víme, že studenti reálky ulomili soše pravou ruku, kterou v roce 1915 zručně opravil známý jičínský sochař a kameník Karel Stuchlík. Ale již roku 1936 Neptunovi pravá ruka znovu chyběla. Výzkumem nalezené fragmenty končetiny se při srovnání se sochou Amfitríté jeví jako poměrně subtilní, což by nasvědčovalo, že se jedná o ruce. Tomu odpovídá i otvor čtvercového průřezu pro nasazení kamenného dílu na železný čep, čímž byla končetina nasazena na samotný korpus sochy."

Nejpodstatnějším zjištěním je však skutečnost, že jeden z pískovcových zlomků nese stopy opravy, v minulosti byl slepen kamenickým tmelem. Vše tak nasvědčuje tomu, že jde o fragment Stuchlíkem opravované pravé ruky, která byla ale soše znovu ulomena někdy před rokem 1936.

Poměrně malé množství objevených úlomků, z nichž některé byly z Neptuna uraženy možná ještě před válkou, ukazuje, že představa sochy údajně rozstřílené nacistickou mládeží a svržené do jezírka je zcela lichá.

Dosud není objasněna ani další teorie, která mluví o tom, že socha byla z jezírka vytažena a přenesena do sklepení jičínského gymnázia. "Pokud byla skutečně uložena do sklepa gymnázia, mohlo se tak stát nejdřív v roce 1945. Podle svědectví bývalé ředitelky gymnázia paní profesorky Trejbalové, která na škole působila od druhé poloviny padesátých do konce osmdesátých let, byly sklepy pod křídlem budovy do Jiráskovy ulice vyklízeny asi v sedmdesátých letech. Tyto sklepní prostory, dnes proměněné v šatny, vyklízeli zaměstnanci gymnázia a je prý zcela vyloučeno, že by se zde socha Neptuna nacházela. Socha tedy mohla být umístěna pouze ve sklepech pod zadním křídlem budovy, kde byl někdy v druhé polovině minulého století zbudován sklad civilní obrany. Obsah tohoto sklepa ani průběh jeho vyklízení nebyly gymnaziálním pedagogům známy," líčí další směr bádání Pavel Kracík.

Není proto vyloučeno, že Suchardova socha vládce moří byla po válce uložena ve sklepě pod zadním křídlem gymnázia, odkud však byla později přenesena nebo vyhozena neznámo kam. Stejně tak ji prý mohl někdo po válce odvézt přímo z lesoparku na Čeřovce. "Její konec nám zůstává skryt, jisté už ovšem je, že nespočívá na dně čeřovského jezírka," uzavírá Pavel Kracík. (jn)

Přečíst také: Jezírko v lesoparku na Čeřovce vzniklo zásahem člověka

Pohnutý osud vládce

moří z jičínské kašny

Mezi lety 1832 a 1836 byly na jičínském náměstí postaveny dvě nové kamenné kašny, na východní straně se sochou Amfitríté, na západní straně se sochou Neptuna. Kašny byly symetricky umístěny na stejné ose náměstí jako tehdejší městská studna (dnes tzv. Korunovační kašna) a stejně daleko od ní.

Podle popisu z roku 1836 byly nádrže, podstavce i sochy natřeny kamenně zelenou olejovou barvou. Autorem empírových plastik římského vládce moří a jeho manželky v životní velikosti byl novopacký sochař Jan Sucharda. Ten bývá velmi často, ale zcela mylně, označován za dědečka známého českého sochaře Stanislava Suchardy. Ve skutečnosti tomu tak není. Rod Suchardů byl na Novopacku velmi rozvětven a Jan Sucharda náležel k jiné rodové větvi. Pocházel ze Staré Paky a někdy po roce 1830 se do Nové Paky přestěhoval. Byl velmi dobrým řezbářem a sochařem, s menším úspěchem se věnoval také malířství. Vedle četných kamenických prací na jičínském novoměstském hřbitově je autorem sochy sv. Jana Křtitele na Lidickém náměstí.

Během rekonstrukce obou kašen v roce 1880 došlo k posunu západní Neptunovy kašny o velký kus směrem ke studni, údajně kvůli získání většího prostoru pro obilní trhy. Kašna se však neosvědčila, její potrubí poškodily silné mrazy, a roku 1894 byla proto zcela zrušena. Na jejím místě firma Knotek postavila vodní stojan a socha Neptuna byla spolu s obrubními kameny uložena na dvoře reálky (dnešní Střední průmyslová škola strojní na Komenského náměstí). Před nepříznivým vlivem počasí Neptuna následně uklidili do sklepa školy, kde ho ovšem školní mládež natřela vápnem a urazila mu pravou ruku. Sochu opravil až v roce 1915 jičínský sochař Karel Stuchlík a poté byla umístěna v lesoparku na Čeřovce, na severním svahu kopce u tzv. jezírka, které tam najdeme dodnes. V roce 1936 se zde socha nacházela opět v žalostném stavu, její pravá ruka byla znovu ulomena a soše chyběl vršek kovového trojzubce.

Od této doby přestávají písemné prameny osud Suchardova Neptuna sledovat a k dispozici je pouze ústní tradice, která se Jičínem výrazněji šíří zhruba od roku 1990 a na jejímž počátku stojí pamětník Emil Kolář. Podle něj sochu zničili příslušníci Hitlerjugend někdy v první polovině 40. let 20. století. Nacistická mládež se prý tehdy vzdálila ze střelnice za nynějším skautským srubem a sochu údajně rozstřílela. Zbytky Neptuna měly spočinout v přilehlém jezírku, u něhož socha stála. Podle jiného významného svědka, pana Starého, otce současného jičínského zastupitele Miloše Starého, však několik jičínských občanů mělo posléze sochu z jezírka vyzvednout a přenést do sklepení jičínského gymnázia. Pokud se tak skutečně stalo, byl pohnutý osud Suchardovy sochy pravděpodobně završen v průběhu druhé poloviny 20. století, kdy byly sklepy pod gymnáziem vyklizeny a přebudovány na šatny a kryt civilní obrany. Pavel Kracík

prohlédnout stránky Jičínské besedy

Foto 1: Neptun na snímku Zdeňka Musila (archiv RMaG Jičín) Foto 2-7: Snímky ze sobotního průzkumu (Jiří Němeček) Foto 8: Nalezené úlomky sochy Neptuna (Pavel Kracík)