Lázně Bělohrad - Jaroslav Liška je už třetím válečným hrdinou, jehož jméno bude v lázeňském městě natrvalo připomínat pamětní deska. Na sváteční den 8. května ji odhalí ve Flumových sadech v Horní Nové Vsi. Připojí se tak k dvojici dalších letců, kteří ve službách RAF za druhé světové války neváhali položit své životy v boji za svobodu země. Před deseti lety město stejným způsobem uctilo památku jeho bratra Bohumila Lišky a před dvěma lety stíhacího letce Jiřího Sehnala.

"S panem Jaroslavem Liškou jsem měl tu čest se dvakrát sejít a popovídat si s ním. Poprvé to bylo v roce 2004, když přijel z Anglie i s rodinou na návštěvu rodného kraje, a podruhé jsem ho pak navštívil u něj doma na jaře 2007, tedy rok a čtvrt před jeho smrtí. Z jeho vyprávění bylo patrné, že to byl velký vlastenec," říká bělohradský starosta Pavel Šubr.

Jaroslav Liška se chystal do Bělohradu už v roce 2000, kdy se za přítomnosti několika účastníků bitvy o Británii uskutečnilo odhalení pamětní desky na počest jeho staršího bratra Bohumila, který rovněž sloužil u československé 311. bombardovací perutě.

"Bohužel nemoc manželky mu tehdy cestu do České republiky znemožnila," poznamenal starosta, který se loni na podzim v Anglii sešel se synem Jaroslava Lišky. Ten mu potvrdil, že si otec přál, aby urna s jeho ostatky byla uložena do rodinné hrobky ve Staré Pace. A právě tento pietní akt bude v sobotu 8. května samotnému odhalení desky předcházet.

"Pamětní desku na počest Jaroslava Lišky odhalíme ve 14 hodin ve Flumových sadech, nedaleko od domku, ve kterém vyrůstal pod dohledem své tetičky. Otec totiž padl čtvrtý den po jeho narození na bojišti první světové války a maminka pak zemřela o tři roky později. Ve třech letech se tak dostal z nedalekého Roškopova do výchovy ke své tetě. A celý život se také cítil být Bělohraďákem," dodává starosta.

Jaroslav Liška, který by se letos dožil třiadevadesáti let, vystudoval hradecké gymnázium a poté absolvoval důstojnickou leteckou školu v Prostějově, na kterou se prý přihlásil, aby tak následoval svůj největší vzor, o dvanáct let staršího bratra Bohumila. Ten po okupaci Československa stál i u jeho odchodu do zahraničního odboje. Od roku 1940 pak působil v RAF u 311. bombardovací perutě jako telegrafista. Nalétal asi dvě stovky operačních hodin při misích jak nad kontinent, tak například při lovu na ponorky.

"Zajímavostí je, že se s jistým kapitánem Kordou stali prvními muži v historii československého letectva, kteří na jeden zátah přeletěli Atlantský oceán. Patřili totiž mezi zkušené posádky, které nějaký čas zajišťovaly přelety nových letadel z Kanady do Anglie. Jako zkušený radiotelegrafista létal mimo jiné pod 8. americkou leteckou armádou s legendárními B-17. Jaroslav Liška při rozhovorech s dojetím i hrdostí často vzpomínal na bratra, třeba jak absolvovali asi deset náletů společně na palubě jednoho letadla," líčí Pavel Šubr.

Po osvobození se držitel československého válečného kříže nebo medaile Za chrabrost a několika zahraničních vyznamenání a medailí vrátil do vlasti. Nastoupil k vojenskému letectvu do Hradce Králové, kde jeho bratr působil jako velitel, ale stále více cítil obavy z nastupující bolševické moci. Jaroslav Liška v roce 1946 nakonec zemi opouští a s manželkou se natrvalo usadil ve Velké Británii. Téměř jistě se tak vyhnul osudu svého bratra, kterého po převratu v roce 1948 čekala degradace na vojína, věznění v komunistických lágrech a mnohaleté perzekuce, jež tvrdě poznamenaly jeho život. (jn)

Kdo byl Jaroslav Václav Liška?

Jaroslav V. Liška ('-2008) se narodil 6. ledna 1917 v Roškopově. V té době jeho otec bojoval v první světové válce - v italských Alpách -, kde čtyři dny po narození syna zahynul pod lavinou. Matka mu zemřela tři roky poté na epidemii španělské chřipky. Malého Jaroslava a jeho o dvanáct let staršího bratra Bohumila se ujímají teta a strýc v Lázních Bělohradě. Po okupaci země se přes Polsko a Francii dostal do Anglie, kde byl přidělen jako telegrafista k 311. československé peruti. Po válce se Jaroslav Liška vrátil do Československa a sloužil i s bratrem na letišti v Hradci Králové, ale ne dlouho. V roce 1946 zemi opustil a s manželkou se přestěhoval do Anglie. "Rozhodl o tom výsledek tzv. svobodných voleb v roce 1946 a potom i příhoda, kdy chtěli oběsit mého bratrance, který se jako kluk příznivě vyjádřil o generálu našich legií na Sibiři Gajdovi. Odešel jsem legálně, neboť kdo sloužil v RAF, mohl se vrátit do Anglie a dostat britské občanství," vzpomínal Jaroslav Liška před šesti lety v rozhovoru pro Bělohradské listy. Jeho život se uzavřel 15. září 2008.