Jičín - Jedna ze záhad jičínských dějin, kterou zpopularizoval loňský archeologický výzkum v zámecké zahradě, je snad částečně rozřešena. Zaniklý kostelík sv. Jana Křtitele Na Koštofranku nebyl nejstarší kamennou stavbou v Jičíně, což byla až dosud jedna z hypotéz. Nejnovější poznatky badatelů ukazují, že nešlo o gotický, ale o renesanční objekt. Nelze sice vyloučit, že v těchto místech už ve středověku stával jiný zděný nebo dřevěný kostelík, dosavadní archeologické výzkumy ale nic takového nenaznačily.

"Loňský rok z hlediska poznání historie kostelíka sv. Jana Křtitele Na Koštofranku představuje opravdu zlom. Přispěl k tomu jednak loňský archeologický výzkum, který probíhal v rámci rekonstrukce zámeckého parku a který přinesl řadu nových poznatků. A také architekt Petr Uličný našel v plzeňském archivu dva důležité plány," konstatuje Pavel Kracík ze sdružení Jičínská beseda, která minulý pátek představila výsledky dosavadních badatelských aktivit.

Odborná veřejnost se totiž až dosud s větší či menší důvěrou spoléhala na to, že výkopové práce v zámecké zahradě z konce třicátých let minulého století byly současně i archeologickým výzkumem s poměrně dobře popsanými výsledky. Když v roce 1938 dělníci pod zámkem kopali kanalizaci, odkryli hroby a zdivo kostelíka, což zakreslil a následně publikoval historik Jaroslav Mencl.

"Dosud jsme předpokládali, že odkryl a zakreslil základy kostela v celé jeho úplnosti, protože ve zprávě uvádí jeho délku i šířku a tloušťku zdí. Jenže celkový půdorys kostelíka profesor Mencl vidět nemohl, neboť jeho zděné základy již prostě neexistují, jak ukázal loňský archeologický výzkum. Kostelík byl začátkem devatenáctého století rozebrán takřka do posledního kamene, jeho základy jsou patrné pouze v negativech," říká Kracík.

Dnes už prý ale je možné upřesnit tvar i orientaci zaniklého svatostánku sv. Jana Křtitele. Mimo jiné i díky plánu stavitele Josefa Krátkého z roku 1802, který loni nalezl Petr Uličný v plzeňském archivu, ve fondu Ústřední správy Trauttmansdorffských statků. Zachycuje půdorys kostela s trojbokým závěrem, opěrnými pilíři se zalomenými čely a s obvyklou východozápadní orientací.

"Díky panu Uličnému máme k dispozici i další plán z roku 1820, který zachycuje kostel čtyři roky po jeho demolici jako zbořeniště, nicméně stále je ještě zaznamenán obdélný tvar s trojbokým presbytářem. Dnes už tedy můžeme stoprocentně určit, kde přesně kostel stál, víme, že měl přibližně východozápadní orientaci, a také víme, že měl trojboký presbytář. Z dostupných plánů a výkresů pan Uličný odvodil, že nejde o středověkou, ale spíše novověkou, respektive renesanční stavbu z přelomu šestnáctého a sedmnáctého století," vysvětluje Kracík a dodává, že tento závěr plně koresponduje s výsledky archeologického výzkumu.

Padá tak vzrušující teorie, že svatojanský kostelík byl možná nejstarší kamennou stavbou v Jičíně, buď z doby jeho raného založení, nebo dokonce z období ještě před vznikem města. "Nemůžeme vyloučit, že Na Koštofranku někdy stávala nějaká starší stavba. V takovém případě jsme ale dosud její fragmenty nenašli. Naopak loňský výzkum potvrdil, že kostelík sv. Jana Křtitele nebyl postaven dříve než v druhé polovině šestnáctého století," sdělil s odvoláním na odborníky Kracík. Podotkl, že v případě písemných pramenů z 15. a 16. století, zmiňujících kapli neuvedeného patrocinia, "jež stojí na krchově", není jistota, zda se skutečně vztahují ke kostelu sv. Jana Křtitele.

Ale ani poslední závěry badatelů, kteří podklady pro svou mozaiku poznání získávají z archeologických výzkumů a dohledaných písemných pramenů, zatím nedávají odpovědi na všechny otázky. Stále tak třeba není jasné, kdo a za jakým účelem kostel Na Koštofranku postavil. (jn)

Foto: Jiří Němeček