Jičín - Bez většího povšimnutí viselo po léta na kůru jičínského kostela svatého Ignáce dílo mistra barokní malby Karla Škréty. Jeho obraz Zvěstování Panně Marii byl dlouhou dobu veden v literárních pramenech jako dílo neznámého autora a unikal i pozornosti Jaromíra Neumanna, který je považován za jednoho z největších znalců Škrétova díla. Archivních zmínek o obrazu je podle odborníků jen velmi málo.

K odhalení autorství nasměrovala odbornou veřejnost až příprava výstavy Karel Škréta ('-1674): Doba a dílo, která bude otevřena letos v listopadu v Jízdárně Pražského hradu a Valdštejnské jízdárně v Praze. Pracovníci Sbírky starého umění Národní galerie jej v rámci příprav zařadili do seznamu vytipovaných děl k bližšímu zkoumání.

"V literatuře je tento obraz téměř neznámý, dokonce ani profesor Neuman jej nepřipsal tomuto velkému mistrovi. Většinou byl evidován jako dílo ze Škrétova okruhu," uvedla kurátorka sbírky Národní galerie Andrea Rousová. "Ve stavu, ve kterém se nacházel, bylo jen velmi těžké odhadnout, že se vskutku jedná právě o dílo Karla Škréty." To potvrdil až technologický průzkum obrazu provedený v restaurátorské dílně Jany a Tomáše Záhořových.

Při zkoumání použili odborníci srovnání v denním a ultrafialovém světle, infračervenou reflektografii a nejcennější údaje poskytlo rentgenové zkoumání. "Rentgenogram je jedním ze základních vodítek, proč lze obrazu tak jednoznačně připsat autorství samotného Karla Škréty. Je vidět krásně autentický rukopis mistra, který je virtuosní," potvrdil domněnky Tomáš Záhoř.

Mistrovo dílo, na jehož stavu se podepsalo dlouhodobé umístění v krutých klimatických podmínkách jičínského kostela, teď prochází restaurátorským zásahem. "Plátno bylo na několika místech proraženo a vsazeno do nepůvodního rámu. To se promítlo do havarijního stavu malby," řekl Záhoř.

Vzhledem k omezeným archivním pramenům zůstává tajemstvím, kdo za obraz Škrétovi zaplatil. "Jedna z osobností, která je s kostelem spojena donací sedmi oltářních obrazů, je hrabě Maxmilián z Valdštejna," naznačila Andrea Rousová potenciálního mecenáše.

Námětově je Škrétovo Zvěstování pojato tradičně, archanděl Gabriel s bílou lilií se snáší na oblaku a promlouvá k Panně Marii, která pokorně přijímá jeho zvěst: "Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš..." Nad archandělovou hlavou je bílá holubice - symbol Ducha svatého - a dále malíř zobrazil množství andílků s květinovými festony. Téma Zvěstování se ve Škrétově díle objevuje poměrně často, zachycuje ho například obraz z majetku Národní galerie v Praze či z kostela Panny Marie před Týnem v Praze. Kompozičním a stylovým základem zůstává Škrétův tradičně využívaný inspirační zdroj z malby italského mistra Guida Reniho, s jehož dílem se měl možnost seznámit během svého pobytu v Itálii.

"Není bez zajímavosti, že na kruchtě kostela svatého Ignáce je spolu se Zvěstováním Panně Marii umístěn obraz zachycující méně známou světici, svatou Sekundinu. I tato malba je pravděpodobně dílem Karla Škréty, je však v určitých partiích silně přemalována, a proto i zde by technologický průzkum jistě přinesl důležitá zjištění," doplnila Rousová.

Galeristé chtějí jičínský obraz zpřístupnit veřejnosti po jeho restaurování ještě dříve, než bude k vidění na Škrétově výstavě. Další osud díla pak závisí na dohodě s jeho vlastníkem, kterým je královéhradecké biskupství.

"Dohodli jsme se s Národní galerií, že by mohl být vystaven už předem, protože by byla škoda tak nádherné dílo zatím uložit v depozitáři. Potom plynule přejde do škrétovské výstavy," uvedla vedoucí konzervátorského centra hradecké diecéze Pavla Laštůvková. Rozhodnutí, kde bude obraz k vidění poté, ještě nepadlo.

"Předpokládám, že na kůr se už nevrátí. Máme v plánu několik míst. Výstava se bude uzavírat až v dubnu příštího roku, takže je příliš brzy o tom hovořit," řekla Laštůvková. Potvrdila ale, že by ho chtěl vlastník ponechat v jičínském regionu, nejlépe přímo v Jičíně. (zan)

Foto: Národní galerie