Jičín oživí tradici slavných poutí, první bude 2. července
25. 06. 2010 Zprávy « zpět
Jičín - Na tradici slavných barokních poutí a lidové zbožnosti v Jičíně, kam v první polovině 18. století přicházely každoročně tisíce poutníků, aby se poklonily obrazu Panny Marie Rušánské, chtějí navázat organizátoři setkání s jezuitou Františkem Líznou, jenž první červencový pátek zavítá na besedu do kostela sv. Ignáce, ve kterém se obraz černé Madony s Jezulátkem dodnes nachází.
"První obnovená jičínská pouť k Rušánské Madoně se koná v pátek 2. července v kostele sv. Ignáce. Hostem bude jezuita František Lízna, jehož návštěva v Jičíně začne v 17 hodin v knihkupectví U sv. Ignáce autogramiádou jeho knih o pěších poutích do Santiaga de Compostela nebo přes Ukrajinu po stopách sv. Cyrila a Metoděje. Setkání bude pokračovat od 18 hodin v kostele sv. Ignáce, kde se uskuteční poutní mše svatá, kterou doprovodí Jitčínští literácy zpěvem a hrou na dobové nástroje," informovala jedna z organizátorek.
Po skončení mše bude v kostele od 19 hodin následovat beseda s František Líznou na téma Proč jsem se vydával na poutě a co mi to přineslo.
Nejde ale o jedinou akci, kterou letos organizátoři chystají. Oživit dávno zapomenutou tradici barokní zbožnosti chtějí také 24. července. Na tento den připravují Staro-nové Putování Rušánské aneb Rekonstrukce slavného procesí k jičínské Madoně z roku 1737. Program bude zahájen v 16.30 v kostele Všech svatých pod Zebínem, odkud bude vypraveno procesí lipovou alejí k Jičínu. V kostele sv. Ignáce se pak uskuteční bohoslužba, po níž bude následovat koncert barokní hudby s mariánskou tematikou či tvorbou autorů, kteří kdysi působili v jičínské jezuitské koleji.
Tradice barokních poutí v českých zemích zažila největší rozmach po příchodu jezuitů. V Jičíně byl rozvoj poutního místa opřen zejména o úctu k Panně Marii Rušánské, drobnému obrazu snad původem z dnešní Ukrajiny, který je redukovanou kopií nejslavnější ruské ikony Bohorodičky Vladimírské. Obraz získali řádoví bratři Tovaryšstva Ježíšova, kteří jej v roce 1637 uložili do chrámového pokladu kostela sv. Ignáce. O šest let později pak jezuité obraz, jemuž byly připisovány mnohé zázraky a nevšední úkazy, umístili do prostoru bočního oltáře na místo posvátné sošky Panny Marie Foyánské, kterou v době válečného tažení uloupili Švédové.
Mariánský kult stejně jako jiné náboženské tradice kulminoval v barokní době. S nástupem osvícenectví však poutní místa začala postupně upadat do zapomnění a tento úpadek pokračoval i ve století minulém. Právě jezuita František Lízna se v Jičíně opětovně pokusí vyzdvihnout duchovní tradice a vysvětlit význam a smysl poutí. (jn)