Jičín - Poprvé po dvou stech letech se plány význačných staveb v Jičíně a okolí vrátily na místo svého vzniku - na jičínský zámek. Bez povšimnutí ležely v archivech, než je badatelé opět vytáhli na světlo a v jičínském muzeu je vůbec poprvé zpřístupnili veřejnosti. Řeč je o unikátním souboru téměř sedmi desítek stavebních a situačních plánů, které na popud šlechtického rodu Trauttmansdorffů v letech 1794 až 1840 pořídili uznávaní architekti a stavitelé Josef Thoma či Johan Broschowsky.

Nález dobových plánů v plzeňském státním okresním archivu, kde se nachází asi naprostá většina všech písemností a dalších dokumentů Trauttmansdorffů, posledních vlastníků jičínského panství, přirovnává historička Barbora Klipcová k výjimečné události, která se některým badatelům poštěstí jen jednou za život.

Jak říká, plány mají pro odborníky mimořádnou hodnotu hned z několika důvodů. Jednak jim nabízí pohled na původní architektonická řešení jednotlivých staveb i urbanistických celků a zároveň jsou také jedním z důležitých historických pramenů, které podávají svědectví o životě v regionu pod správou tehdejší vrchnosti.

"Některé plány realizovaných i nerealizovaných staveb nám ukazují objekty v takovém stavu, v jakém se nacházely ještě za dob Valdštejna. A některé plány zachycují stav, který už dnes neexistuje, příkladem může být jezuity založená zahrada Čeřov v Jičíně, kde se z celého areálu do dnešních dnů dochovaly už jen základy barokního zámečku," upozorňuje Klipcová, která se na zpracování dobových materiálů podílela společně s architektem Petrem Uličným.

Dalším cenným svědectvím k poznání minulosti, které odborníkům dosud chybělo, je podrobný nákres kláštera kartuziánů ve Valdicích, jenž byl pořízen ještě před jeho přestavbou na mužskou trestnici, která tam funguje dodnes. "Vůbec poprvé tady vidíme autenticky zakreslený klášter s původními objekty," zdůraznila Klipcová. Mezi vystavenými exponáty jsou i situační plány, které poprvé ukazují i nedávno intenzivně diskutovanou polohu kostela sv. Jana Křtitele na Koštofranku, v prostoru dnešního zámeckého parku v Jičíně, nebo polohu Valdštejnovy mincovny.

Další objevné informace by mohlo časem přinést také podrobné studium písemné agendy, která byla v plzeňském archivu objevena společně s obrazovou dokumentací.

Ta alespoň částečně zprostředkovává pohled na poměrně čilou stavební činnost v době, kdy zdejší kraj drželi ve vlastnictví Trauttmansdorffové. Na Jičínsku sice nebydleli, neboť působili v západních Čechách, především v Horšovském Týnu, kde měli rodové sídlo, ale o Jičín a přilehlé radimské panství nikdy neztratili zájem, jak ukazuje dochovaná část archivu jejich místní kanceláře. (jn)

Unikátní kolekci bezmála sedmi desítek původních plánů, zachycujících význačné stavby v Jičíně a okolí, představuje ve výstavní chodbě zámku jičínské muzeum. Expozice bude přístupná do 7. listopadu. Foto: Jiří Němeček