Nová Paka - Bývalým politickým vězňům po dvaceti letech od pádu komunistického režimu poprvé svítá naděje, že se dočkají společenského ocenění a odpovídající vážnosti. Podle nich se tak stane v případě, že parlament schválí několik dnů starý senátní návrh zákona uznávající třetí odboj, který by protikomunistickým odbojářům umožnil získat postavení válečných veteránů, stejně jako bojovníkům za vznik samostatného Československa nebo proti nacismu.

Zda si podobné ocenění zaslouží i ti, které z politických důvodů věznil minulý režim, se v Česku vede debata už delší dobu.

"Na něco takového čekáme dvacet let, bohužel naše muklovské řady za tu dobu prořídly a každý měsíc nás opouští desítky dalších bratrů a sester. Proto doufám, že poslanci co nejdříve zákon schválí, protože jinak by za nějakou dobu nebylo už pro koho zákon schvalovat," míní Blanka Čílová, předsedkyně novopacké pobočky Konfederace politických vězňů, která sdružuje členy z celého Jičínska.

Proč je pro vás zákon o třetím odboji tak důležitý?

Jde nám o spravedlnost a morální satisfakci, o uznání toho, že mnozí z nás neoprávněně strávili léta ve vězení nebo v táborech nucených prací. Chceme, aby nastupující generace věděly, že v této zemi za minulého režimu došlo k obrovské nespravedlnosti, že tady byli do kriminálů a lágrů zavíráni lidé ve vykonstruovaných procesech jen proto, že si kolikrát dovolili mít jiný názor a že si navzdory zastrašování a perzekucím zachovali svou čest a morální hodnoty. Obětmi bezpráví se nestali jen aktivní odpůrci, ale ve většině případů byly navíc následným pronásledováním postiženy celé rodiny po dobu dalších dvou nebo tří generací. Proč má pro nás zákon takový význam, pochopí člověk, který si tím prošel.

Podle vás se tedy česká společnost s komunistickou minulostí ještě dostatečně nevyrovnala?

Ano, tak to cítíme. Došlo sice k finančnímu odškodnění politických vězňů, ale nikdy se nedočkali celospolečenského uznání a odpovídající vážnosti. Možná je to tím, že se jistým lidem nebo skupinám nechce otevírat minulost a otevřeně diskutovat o tom, jaký byl komunistický režim. Přitom nikdo z nás nechce vyrovnávat účty a už vůbec ne posílat někoho do vězení, o to nám skutečně nejde. Bohužel ve společnosti vidím velkou nevůli řešit toto téma, proto jsme vděčni hlavně panu senátorovi Jiřímu Liškovi, který na půdě parlamentu nikdy nenechal naše zájmy upadnout do zapomnění, a který je teď opět předkladatelem návrhu zákona. Pevně doufám, že tentokrát zákon projde. Ne kvůli sobě, ale kvůli všem žijícím muklům i těm, kteří už nejsou mezi námi.

Ne všichni politici však schválení zákona o třetím odboji považují za správné. Návrh má i řadu odpůrců a kritiků.

O tom samozřejmě vím, ale já se s jejich názory prostě nemohu ztotožnit. Pro nás je důležité, aby byl uznán třetí odboj, aby společnost oficiálně uznala, že v této zemi žili lidé, kteří se odvážně postavili komunistické totalitě, že od převratu v roce 1948 pracovali proti násilnému politickému systému, někteří i jen tím, že svým příkladným životním postojem nezradili své svědomí a neztratili svou čest. Že jejich odpor byl stejně legitimní jako odpor proti nacismu. Zákon o třetím odboji není jen o konkrétních lidech, je vlastně i zákonem na ochranu našeho národa, protože po roce 1948 se politické dění v této zemi odvrátilo od demokratických principů.

Přijetím zákona o třetím odboji by jeho aktivní účastníci měli mít možnost získat osvědčení, které jim zajistí postavení válečných veteránů. Získali by tak například nárok na ubytování v domově pro válečné veterány nebo by jim stát mohl přispět na lázeňskou péči...

To z našeho pohledu není podstatné, pro nás je důležitý morální rozměr celé věci. Muklové už v devadesátých letech dostali odškodnění za otrocké práce a později jim byl přiřknut také vyšší důchod, protože těmto lidem nebyly celá léta přiznány dovolené. Podstatné nejsou nějaké výhody nebo peníze, ostatně finanční odškodnění řada bývalých vězňů věnovala na různé prospěšné účely. Na začátku devadesátých let žilo ještě asi devět tisíc politických vězňů, v současnosti máme kolem dvou tisíc členů a naše řady každý měsíc opouští dalších třicet až čtyřicet lidí. Za několik let už tady nebude nikdo z pamětníků, kteří by tu dobu připomínali, ale pokud poslanci uznají zákonem třetí odboj, pak se dostane do učebnic a odkaz těchto lidí nedojde zapomnění. (jn)

Doufám, že poslanci co nejdříve zákon o třetím odboji schválí, protože jinak by za nějakou dobu nebylo už pro koho zákon schvalovat," míní Blanka Čílová. Foto: