Kalendář na rok 2011 s hrady zámky z Českého ráje. Autorem je Karel Čermák
29. 12. 2010 Zprávy foto: 3 « zpět
Jičín - Již několik let vydává nakladatelství Gentiana stolní kalendáře, jejichž autorem je sběratel pohlednic Karel Čermák. Vždy se v nich věnuje Českému ráji, ale pokaždé jinému tématu a pokaždé zajímavě. Kalendáře jsou tak trochu drobnou publikací plnou zajímavých snímků, které autor doprovází svými neotřelými a osobitými texty, v nichž na minimálním prostoru dokáže přinést spoustu informací, často téměř marginálních, ale vždy zajímavých a velmi čtivě podaných.
Čermákův kalendář na rok 2011 se věnuje šlechtickým sídlům, tedy hradům, zámkům a tvrzím, v Českém ráji a Podkrkonoší. Autor se tak stal pomyslným kastelánem, ovšem kastelánem s duší turisty, který uživatele kalendáře provede nejen po známých památkách, ale zavádí ho i na téměř opomenutá místa, kde dřívější šlechtickou slávu připomínají jen zbytky rozvalených zdí, v některých případech už téměř neznatelné. "V málokteré oblasti naší vlasti jsou památky panských sídel tak hojně zastoupeny jako v Českém ráji a Podkrkonoší. Naplnit jimi náš letošní kalendář proto nebylo žádným problémem. Kromě známých a oblíbených památek byl dán prostor i těm, které nejsou tak atraktivní a unikají pozornosti návštěvníků. I ty však spoluvytvářejí pestrou mozaiku panských sídel, jež se v této oblasti zformovala," píše Karel Čermák v krátkém úvodu a dále uvádí, že zachytit v několika řádcích pod reprodukovanými pohlednicemi často pohnutý a spletitý dějinný vývoj těchto panských sídel je nemožné. "Proto byly z jejich historie obvykle vybrány pouze některé méně známé úseky, které přibližují dobu, pro naši generaci už značně odtažitou až exkluzivní."
A právě tam, kde Karel Čermák vykročí ze "zajetí" dat do světa drobných událostí a příběhů, je jeho text nejlepší. K jeho nesporným přednostem patří, že k tzv. "velkým dějinám" nenásilně dokáže přiřadit zajímavé drobnosti a události zcela regionálního významu. Nehledě k tomu, že na řadě míst připomene významné osobnosti, které jsou s tím kterým místem nějak spojeny.
Zkrátka, pokud chcete vědět, o který zámek v regionu měla zájem naše slavná pěvkyně Ema Destinnová, případně jak dopadl sedlák Šedivý z Rohoznice, který si během selského povstání na miletínském zámku sedl za stůl správce, na hlavu si nasadil jeho paruku a drze se mu posmíval, tak si pořiďte nejnovější Čermákův kalendář. Bude vám příjemným společníkem po celý rok, na pohled i při čtení. (to)


