Jičín - Zapomenutého architekta Karla Paříka, rodáka z Veliše, který jedinečným způsobem ovlivnil podobu Sarajeva, představil v Jičíně Radovan Lipus. V pátečním pořadu nazvaném Architekt Karel Pařík aneb Šumné stopy českého architekta na Balkáně dal na pozvání Jičínské besedy nahlédnout do impozantního díla českého rodáka, jehož kořeny pocházejí z Jičínska.

Podle návrhů architekta Karla Paříka ('-1942) vznikla v Sarajevu většina reprezentativních veřejných budov, podílel se ale na rozvoji celé Bosny a Hercegoviny, kde strávil většinu svého života. Impozantním rozsahem tvorby pro jedno město - v tomto případě pro bosenskou metropoli - nemá dílo Karla Paříka podle odborníků v historii české architektury obdoby. Přesto jeho jméno upadlo do zapomnění, a to i v samotném Sarajevu. Tamní radnice se proto před čtyřmi lety rozhodla věc napravit a tomuto přednímu architektovi vzdala hold odhalením pamětní desky v budově sarajevského Národního divadla, které vzniklo právě podle návrhů Paříka.

Pařík se dostal na Balkán bezprostředně po okupaci Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskou armádou roku 1878 v souvislosti s následnou transformací země, budováním infrastruktury a úřednického aparátu.

"Tehdy tam počátkem osmdesátých let 19. století přicházelo velké množství kvalifikovaných českých učitelů, inženýrů, stavařů, pošťáků a architektů, pro které se tato země stala novou životní příležitostí. Mezi nimi se na jaře roku 1884 v Sarajevu objevil i Karel Pařík, který zde jako teprve sedmadvacetiletý mladík získal spolu se svým mladším spolužákem Josipem Vancašem neuvěřitelnou zakázku na projekt hlavní katolické katedrály," líčí Pavel Kracík, spoluorganizátor vzpomínkového pořadu s Radovanem Lipusem.

Pařík se na Balkáně rychle vypracoval mezi žádané odborníky. Za svůj život vytvořil nebo se autorsky spolupodílel celkem na přibližně 150 velkých projektech a stal se autorem nejvýznamnějších staveb bosenské metropole: Národního divadla, penzijního ústavu, zemské banky, zemského muzea, zemské tiskárny, právnické fakulty Sarajevské univerzity a řady významných sakrálních staveb.

Podle Radovana Lipuse se Pařík řadí po bok nejvýznamnějších českých architektů historizujících slohů a jeho jméno právem náleží do českých učebnic. "Neučit se o Paříkovi jen proto, že jeho realizace stojí na území Bosny a Hercegoviny, a nikoliv v Praze, je stejné, jako bychom zcela opomíjeli literární díla Milana Kundery nebo filmovou tvorbu Miloše Formana." (jn)

Foto: Jiří Němeček