Jičín - Jak se dívá na aktuální situaci kolem revitalizace bývalých kasáren a co si myslí o možnosti, že vezme město projekt do svých rukou, prozrazuje v novoročním rozhovoru Martin Puš, který koncem loňského roku obhájil křeslo starosty Jičína. Události posledních měsíců tak hodnotí i v souvislosti s plány, které měla radnice během předchozího období. "Minulé zastupitelstvo před ziskem za každou cenu upřednostnilo začlení projektu do okolí, kvalitní architekturu vzhledem k místu, kde tato lokalita leží," hájí Puš původní koncept prodeje kasáren developerské firmě, který se na sklonku roku dostal do ostré konfrontace s přáním vydělat na prodeji více peněz.

Starosty se zeptáme také na to, jak financovat rozvoj města v příštích letech, a budeme chtít znát jeho pohled na budoucí úlohu města při pořádání festivalu Jičín - město pohádky.

Po komunálních volbách jste otevřel své třetí funkční období na pozici starosty Jičína. Od toho předchozího se liší tím, že se nemůžete spolehnout na jednobarevnou většinu v radě a výrazné zázemí v zastupitelstvu. Jak se vám pracuje s "opozicí" v koalici?

To se teprve uvidí. Zatím všichni zastupitelé proklamují, že pro město a jeho občany v tomto volebním období udělají i nemožné. Tak se nechme překvapit. Moc bych si přál, aby to byla pravda. V předchozích letech jsem právě takovýto přístup postrádal. Snaha přijít s něčím konstruktivním, případně pomoci hledat finanční zdroje mimo rozpočet města nebyla příliš zřetelná. Pokud by mě někdo chtěl podezírat ze zaujatosti, pak ať si přečte zápisy z jednání zastupitelstva. Dobrých nápadů hodných diskuze bylo ze strany opozice méně než šafránu.

Největším tématem konce roku byla kasárna a jejich chystaný prodej firmě Czech development. Když už se pomalu zdálo, že je ruka v rukávě, přišly volby. Všechno teď může být úplně jinak. Jaké řešení považujete za nejlepší pro Jičín?

Všechny uvažované varianty mají svá pro i proti. Předně si všichni musíme uvědomit, že kasárna v tomto stavu nejsou žádné zlaté vejce a měli bychom vědět, co vlastně chceme. Skutečnou hodnotu na trhu realit ukázalo transparentní výběrové řízení, s tím nic neuděláme. Investora jsme svázali celou řadou důležitých podmínek, které mají pomoci zachovat architektonickou a urbanistickou hodnotu celého území. Zjednodušeně řečeno, minulé zastupitelstvo před ziskem za každou cenu upřednostnilo začlení projektu do okolí, kvalitní architekturu vzhledem k místu, kde tato lokalita leží. A také riziko spojené s vlastní realizací celého projektu nám připadalo příliš vysoké, proto ať ho má "na triku" sám investor. Smlouvy jsou dobře zpracovány a pro město jsou výhodné, bez vysokého rizika.

Místostarosta Tomáš Frýba přišel s tím, že může město vydělat kolem 30 milionů korun, pokud bude revitalizaci kasáren řídit vlastními silami. Podle něj se díky tomu sníží i riziko případného neúspěchu. Vy této variantě, kterou nechalo zastupitelstvo propočítat, asi příliš nevěříte?

Zatím jsem žádné kompletní propočty neviděl a ze svých zkušeností vím, že slova na začátku a vlastní realita na konci projektu mohou být dvě naprosto odlišné věci. Je pravdou, že po volbách přišli někteří noví zastupitelé a mají jiný názor než jejich předchůdci. Tak nechť spočítají náklady na přípravu projektu, tedy demolice, územní řízení, stavební povolení, práci úředníků města a další, výdaje na infrastrukturu - kanalizace, voda, veřejné osvětlení, chodníky, komunikace, zeleň, dětská hřiště -, které by muselo vynaložit město. Dále je nutno doložit způsob jejich financování v čase, plánovanou výtěžnost z prodeje a podobně. K tomu je třeba zvážit riziko úspěšnosti této formy revitalizace kasáren a také to, zda má vůbec město takto podnikat, když má jiných starostí až nad hlavu. Zatím takovéto podklady nemám k dispozici, a tak se k této variantě nemohu blíže vyjádřit. Jednoznačně však nesouhlasím s názorem některých zastupitelů, kteří říkají, že kasárna v tomto stavu vydrží klidně dalších pět let, že není kam spěchat. To je jen oddalování problému, před kterým se stejně neschováme, a donekonečna jen diskutovat nejde. Navíc to může být chápáno i jako znevážení práce mnoha lidí, kteří na revitalizaci kasáren léta pracují.

Jak vidíte budoucnost festivalu Jičín - město pohádky ve světle nedávného vypovězení smlouvy ze strany Nadačního fondu JMP? Má vůbec město o spolupořadatelství usilovat?

Pokud by to byl festival typu pivních slavnostní někde za městem, pak ať si ho pořádá, kdo chce. Jenže pohádkový festival, to je o něčem jiném. To je přece vizitka města a ruku na srdce, kdo z veřejnosti zná nějakou spolupořádající nadaci? To není nic proti nikomu, to je prostá realita. Dvacetiletá tradice, kvalita předchozích let, spousta odvedené dobrovolné práce, původní myšlenka se zaměřením na tvůrčí aktivity dětí a nekomerční charakter festivalu, vše navíc pořádáno v centru města. To vše se má nadále odehrávat bez účasti města? Ptám se proč? Kdo to chce a co tím sleduje? Je nejvyšší čas říci veřejnosti a všem bývalým pořadatelům festivalu, že dnešní rozpočet je více než pět milionů korun a město dodnes bylo největším sponzorem.

Jenže správní rada nadace je dnes pouze tříčlenná, navíc ji fakticky ovládají pouze dva lidé, kteří dnes k Jičínu nemají žádný vztah. Kdo je vlastně zvolil? Proč chtějí festival změnit na komerční, profitovat na něm, a především mít nekontrolovatelnou moc, rozhodovat úplně o všem? Tak tato představa budoucnosti festivalu mě vůbec netěší.

To je spousta otázek, které pro tuto chvíli zůstanou bez odpovědi. Nemáme tu představitele Nadačního fondu Jičín - město pohádky, aby mohli na uvedené hypotézy reagovat. Ale pochopil jsem, že máte přes všechny výhrady výrazný zájem, aby se město na pořádání festivalu nějakou formou podílelo.

Nechápu, proč by se mělo změnit to, co dosud fungovalo. Město zvládalo svoji roli jako spolupořadatel v předchozích letech skvěle a v organizaci festivalu nebyly žádné výrazné problémy. To už ale nelze říci o programové náplni. Nikdy, a to několikrát podtrhuji, jsme nezasahovali do dramaturgie festivalu. To jsme plně nechávali na dramaturgovi a občanských iniciativách. V minulých letech se nám podařilo nastavit jasná pravidla financování festivalu. Konečně, po mnoha letech. Přitom by to v případě pohádkového festivalu mělo být naprostou samozřejmostí. Jenže to je pravděpodobně ten pravý důvod pro výpověď ze spolupráce. Jako by někdo nechtěl, aby vše bylo jasné a transparentní. Proč například členové správní rady nadace odmítli na tiskové konferenci říci novinářům, jaké odměny za svoji práci ve správní radě pobírají, a do dnešního dne to neřekli? Myslím, že toto hovoří za vše, a každý nechť si udělá o jejich dobrovolné práci pro děti obrázek sám. Takže se oprávněně bojím, že současné vedení festivalu může svými dalšími kroky zmařit dvacetiletou práci svých předchůdců, vejborů a tisíců dobrovolníků a způsobit nenávratné škody na kreditu festivalu.

Kam by se podle vás měl Jičín během následujících čtyř let posunout, pokud jde o jeho pozici v cestovním ruchu, a co by mu mělo v této oblasti pomoci?

Jsem přesvědčen o tom, že cestovní ruch má obrovskou budoucnost. Ale jen tam, kde budou připraveni, kde pro to něco udělají. My jsme naštěstí v minulých letech také nespali. Jičín má rozhodně co nabídnout a teď mám na mysli především historii a památky z doby Valdštejnovy. Pohádkový Jičín je dalším fenoménem, na kterém můžeme a chceme stavět. Snad už úplně každý pochopil, že samotný pohádkový festival nestačí a turisté chtějí pohádku v Jičíně zažít vlastně celý rok. Tak proč jim ji nenabídnout? Uvidíme, jak se v plné sezoně osvědčí prvky z projektu Brána do pohádky, který byl realizován v loňském roce, a zda nádherné koupaliště dokáže přilákat návštěvníky. Dále si myslím, že bychom měli vědět, co dalšího turisté v Jičíně chtějí, co tu očekávají, aby zde strávili více času. Nesmíme se bát trochy fantazie a nemám na mysli lacinou komerci či senzace za každou cenu. Lidé chtějí zážitek, tak jim ho dopřejme i v Jičíně, ale kultivovaně a inteligentně. Tak, jak to třeba dokonale zvládá Robert Smolík. Pomoci cestovnímu ruchu by mělo i větší zapojení dalších subjektů do celého procesu. To mně zatím chybělo a nevím důvod, proč tomu tak bylo. Myslet si, že všechno vymyslí, zařídí a zrealizuje město, nelze. Právě větší zapojení úspěšných podnikatelů z některých oborů by mohlo přinést své ovoce. To je ale úkol pro nového místostarostu, který má toto ve své gesci.

Do nového roku startuje Jičín s výrazně slabšími investičními možnostmi, než jaké měl v předchozích letech díky penězům z privatizace bytů. Jak se to odrazí na investicích v roce 2011 a co všechno byste chtěl zvládnout během čtyř let?

Rozpočet města se právě tvoří a uvidíme, kolik zbude na investice a jaké budou priority. Máme přislíbeno několik dotací a měli bychom logicky zafinancovat především potřebnou spoluúčast. Vždyť dotace se získávají stále obtížněji. Co se nám podaří, bude navíc záležet na možnostech rozpočtu či umění zajistit peníze mimo rozpočet města.

S postupujícím časem pomalu vysychá penězovod z Evropské unie. Na které projekty v Jičíně bude ještě reálné evropské zdroje využít? Jak výpadek těchto příjmů nahradit v budoucnu? Nebo už bude v Jičíně vše hotové a nebude potřeba nic nového stavět a rekonstruovat?

Stále opakuji, že i přes mohutný stavební boom posledních let není vše hotové a ani nikdy nebude. Stále máme co dohánět, co vylepšovat. V minulých letech jsme možnosti nejrůznějších dotací využívali ve velké míře. Je pravda, že evropské peníze v některých oblastech dnes již prakticky nejsou. Pokusíme se i z toho zbytku vytěžit maximum. Je nám jasné, že se například projekt jezuitské koleje bez dotace nemůže obejít. Musíme hledat v dotačních programech jednotlivých rezortů. To je úkol pro všechny zastupitele, zejména pro ty, jejichž strany jsou součástí současné vládní koalice. Další možností je udělat analýzu majetku města, zvážit, co je ekonomické prodat. I taková možnost existuje, konkrétním případem může být lokalita na Holínském Předměstí, kde máme vykoupeno několik hektarů pozemků vhodných k bytové výstavbě.

S nedostatkem peněz - i ve světle snížení státních příspěvků - přicházejí ke slovu úspory, na řadu už přišly první personální škrty. Znamená to, že byl doposud městský úřad příliš nabobtnalý?

Tak to rozhodně neznamená. Od roku 2002 jsme v samosprávě přijali navíc jediného zaměstnance, a to po letech diskuzí, na pozici pracovníka pro komunikaci s veřejností. V oblasti výkonu státní správy pak agenda, kterou si od nás stát objednával, neustále narůstala. Museli jsme to řešit, stát to i z větší části hradil. Dnes je situace naprosto jiná. Ten, kdo si od nás službu objednává, tedy stát, nám za ni poskytne o 17,6 procenta méně peněz než loni. Zapomněl nám ale sdělit, co v rámci této úspory pro něj nemáme dělat. Takže to musíme řešit sami. Snižujeme stav zaměstnanců a některé činnosti prostě dělat nebudeme. Občané se ale bát nemusejí, určitě to nebude mít vliv na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb pro ně.

Kde chcete hledat další úspory, nejen personální?

Stejně jako většina soukromých firem v období krize bude muset město obdobným způsobem hledat další možnosti úspor. Věřím, že je najdeme. V oblasti personální ale chceme postupovat velmi citlivě. V ostatních oblastech se pak nutně musíme chovat stejně jako podnikatelský subjekt včetně například délky splatnosti faktur. Již v loňském roce jsme změnili dodavatele plynu pro Správu nemovitostí a ušetřili tak řádově pět milionů korun ročně. V tomto trendu musíme dále pokračovat a připravujeme zásadní systémové změny, které postupně uvedeme do praxe.

Sousední Nová Paka zrušila k novému roku městskou policii, zatímco Jičín ji téměř ve stejné době posílil a postavil jí novou služebnu. Proč jsou strážníci v nepřetržité službě pro Jičín důležití? Kolik peněz městská policie stojí a jsou to podle vás výdaje na správném místě?

Je to otázka priorit. My říkáme, že na prvním místě je pro nás bezpečnost občanů a pořádek ve městě. Myslím si, že mnohem důležitější, než kolik nás strážníci stojí, je to, jakou práci za tyto peníze odvedou. Dnes jsou městští policisté vidět na přechodech, v ulicích, pokud jim zavoláte, pak okamžitě přijedou. Už dávno nejsou represivní složkou. Naopak, jejich úkolem je především prevence a pomoc občanům. Díky pravidelným směnám a kamerovému systému jsou ve městě vandalizmus, rušení nočního klidu a další problémy na mnohem menší úrovni než jinde a jen málokdo si dovede představit tu divočinu ve městě, pokud by městská policie nebyla. Státní policie dnes kromě nedostatku financí a strážníků v ulicích řeší zcela jiný rozsah činností než dříve, především ty závažnější. Proto se s prací městské policie vhodně doplňuje. Osobně jsem velmi rád, že v Jičíně je spolupráce mezi městskou a státní policií na dobré úrovni, a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu. (zan)

"Jednoznačně nesouhlasím s názorem některých zastupitelů, kteří říkají, že kasárna v tomto stavu vydrží klidně dalších pět let, že není kam spěchat. To je jen oddalování problému, před kterým se stejně neschováme, a donekonečna jen diskutovat nejde. Navíc