Mlázovice - Respektování obecně platných zákonů přírody je nejlepší cesta k zachování dlouhodobě zdravého chovu včel a tím zajištění kvalitní výroby medu. Na přednášce v Mlázovicích, které se minulou sobotu zúčastnily desítky včelařů z Jičínska i okolních regionů, to uvedl Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského z Dolu u Libčic nad Vltavou na téma Nové směry ve včelařství.

Titěra, který v této souvislosti přiblížil i praxi včelařů v několika evropských zemích, mezi základní pravidla vyzdvihl například dostatečnou pestrost stravy včel. "Také u nás se za posledních dvacet let situace díky poklesu používání chemikálií k ošetřování zemědělských plodin výrazně zlepšila. Díky tomu se například zvýšil výskyt některých druhů plevele, které jsou pro včely velmi důležité," poznamenal Titěra.

"Totálně jsme však porušili jeden důležitý aspekt, kterým je počet včelstev na jednom stanovišti. Pokud jich tam umístíme opravdu hodně, způsobuje to problémy, včetně rizika většího výskytu a rychlejšího šíření chorob," upozornil.

Vhodnější je podle něj rozmístit včelstva na více stanovišť, i když se tím z pohledu chovatele zvyšuje přejezdová vzdálenost mezi jednotlivými místy.

Mezi účastníky setkání v Mlázovicích byl i předseda okresního výboru Českého svazu včelařů František Kašpar. Ten také v rozhovoru pro týdeník NN popsal současnou situaci na Jičínsku, kterou trápí například poměrně vysoký věk včelařů.

Kolik členů má vaše organizace v rámci okresu?

Statistickou evidenci včelařů upřesňujeme vždy k 15. září a pak k 1. květnu a rozdíl mezi oběma počty představují zimní ztráty. Ty se pohybují mezi pěti až deseti procenty. K polovině září loňského roku jsme v našem okrese evidovali 618 členů, čtyři právnické subjekty, dva včelařské kroužky a sedmnáct neorganizovaných včelařů.

Často je slyšet, že chybí mladá generace v řadách včelařů. Týká se to i Jičínska?

Věk včelařů na našem okrese se pohybuje okolo dvaašedesáti až čtyřiašedesáti let. Všeobecně lze říci - kde chybí dorost, začínají potíže. Generační zastoupení je ve včelařině velkým problémem. Vybudování a modernizace včelařského hospodářství jsou poměrně nákladná záležitost, a nemáte-li následníka či nástupce a jste pokročilejšího věku, necítíte potřebu renovovat nebo modernizovat včelařský chov a provoz. Bez modernizace, takzvaně po staru, nelze ovšem v současnosti racionálně včelařit.

Klesá počet včelstev na Jičínsku? A může to do budoucna přivodit nějaké komplikace?

Na Jičínsku počet včelařů a včelstev klesá. Při posledním sčítání včelstev v minulém roce se snad ale pokles konečně zastavil. Pro upřesnění uvedu počty včelařů a počty včelstev v rozmezí posledních patnácti let. V roce 1995 bylo 910 včelařů a 8333 včelstev, v roce 2005 pak 640 a 6741 a loni 618 a 6202. Věřím, že pokles se zastaví a včelstev bude pozvolna přibývat. Rostliny na naší planetě jsou většinou závislé na opylovačích a právě včela je ta z nejdůležitějších. Spolu s poklesem včelstev by došlo jak k úbytku většiny rostlin v přírodě, tak i rostlin hospodářských. Vezměme si příkladně jablko. Pěkné pravidelné jablko pochází z dobře opyleného květu. Je-li však jabloňový květ navštíven včelkami nedostatečně, vyroste jablíčko znetvořené, malé, křivé. Čím méně bude včeliček, tím méně bude návštěv květů.

Co v současnosti nejvíce ohrožuje vaše chovy?

Mimo malý zájem mladších ročníků ohrožují chov včel stále se šířící nemoci. Již asi pětadvacet let bojují včelaři s varoázou včelstev. Výzkumný ústav včelařský v Dole u Prahy dokázal vyrobit léčiva a vypracovat metodiku, která dokáže zastavit a likvidovat tohoto nebezpečného roztoče. Za pomoci krajské veterinární správy se minulý rok podařilo celoplošně vyšetřit náš okres na mor včelího plodu. Mor byl zachycen ve dvou lokalitách a nemocná včelstva a zařízení byla hned spálena. K dnešnímu dni není mor včelího plodu na Jičínsku zjištěn. Zdravotní stav včelstev je pod obětavým dozorem pana doktora Knapa, odborného pracovníka krajské veterinární správy.

Jak se vůbec vyvíjí poptávka po produkci kvalitního medu?

Pro ilustraci přidám vlastní zkušenost. Od roku 1990 jsme veškerý med od svých včelstev prodali takzvaně přímo ze dvora. Bydleli jsme v myslivně na samotě a poslední rok žijeme v Sobotce. Naše obava, že po přestěhování ztratíme klientelu, byla planá. Ani oznámení na vrata jsme nemuseli dávat, veškerý med máme prodaný. Chováme čtyřicet včelstev. Stačilo, aby několik sousedů náš dobrý a řádně adjustovaný med ochutnalo, a prodal se sám. Naši včelaři se již po většinou naučili s medem a zákazníky pracovat. Poptávka po kvalitním českém medu stoupá. Spotřeba medu se nyní pohybuje okolo 0,60 kilogramu na osobu. V sousedním Německu je však dvakrát větší. Ke stejné spotřebě v Česku se dostaneme během několika let.

Co považujete za podstatné z vystoupení Dalibora Titěry?

Pan Dalibor Titěra je renomovaný odborník z Výzkumného ústavu včelařského v Dole a našim včelařům nepřednášel poprvé. Dalo by se říci, že se pohybuje v jiných včelařských sférách. Dokáže se však 'přehodit' na vlnu nás obecných včelařů a jeho přednášky se poslouchají jedním dechem. Těžko se vypichuje jen něco, záběr jeho příspěvku byl opravdu široký. Mne například hodně zaujalo varování před používáním krmných sirupů pro zimní krmení včelstev. (jn)

Mezi účastníky setkání včelařů v Mlázovicích byl i předseda okresního výboru Českého svazu včelařů František Kašpar. Foto: Jiří Němeček